V Praze ubývají místa, kde se lidé bez domova mohou osprchovat, najíst nebo schovat před zimou. Denní centrum ve Vladimírově ulici nahradil terénní program. Podle neziskové charitativní organizace Naděje ale taková pomoc nestačí.
Pražské Centrum sociálních služeb změnilo od 18. září fungování nízkoprahového denního centra (NDC) ve Vladimírově ulici v Praze 4. Lidé bez domova už nemohou využívat jeho zázemí jako dřív, sociální pracovnice a pracovníci jim nově pomáhají v terénu. Na konci dubna skončilo také denní centrum v Tusarově ulici v Holešovicích.
Podle Naděje ale terénní pomoc nedokáže denní centra plně nahradit. „Z pohledu terénního programu jsou nízkoprahová denní centra v podstatě naší přímo návaznou sociální službou,“ vysvětluje vedoucí terénního programu pražské Naděje Olga Jandová pro Refresher.
Denní centra podle ní nabízejí lidem bez domova něco, co na ulici nemohou najít. Mohou se na těchto místech umýt, převléknout do čistého oblečení, najíst nebo si v bezpečí odpočinout. „Zároveň jde o prostor, kde lze v klidu a bezpečí jen tak posedět a odpočinout si bez toho, aniž by na kohokoliv kdokoliv nahlížel skrz prsty,“ popisuje Jandová.
„Pokud byste tedy neměla kde na noc hlavu složit, ale ani se kde umýt nebo najíst, těžko budete hledat třeba zaměstnání, těžko se začleníte do společnosti, což je po vás neustále požadováno,“ upozorňuje.
Terénní pracovnice a pracovníci podle Jandové dokážou lidem zajistit jídlo, oblečení, spacáky nebo pomoc při jednání s úřady. Mohou je také doprovodit k lékaři nebo do dalších sociálních služeb. Některé věci ale mimo denní centrum zajistit nedokážou.
„Co ale rozhodně nemáme, je hygienické zázemí: místo, kde aktuálně nesoběstačným lidem pomáháme právě v nízkoprahovém denním centru s hygienou a převlékáním. Nemáme dveře, které bychom zavřeli a poskytli tím komukoliv soukromí s pocitem bezpečí bez zvědavých očí a uší,“ doplňuje terénní pracovnice.
Podle Jandové tak nejde jen o ztrátu praktické pomoci, ale hlavně o lidskou důstojnost. „O ztížené cestě z bezdomovectví se z mého pohledu v tomto případě vůbec nebavíme, ta je jen jedna: nabídnout bydlení. My se tady bavíme o tom, že uzavíráním těchto center bereme lidem bez střechy nad hlavou poslední zbytky důstojnosti,“ varuje.
Praha sází na terénní pomoc. Denní centra zároveň označuje za nenahraditelná
Mluvčí hlavního města Prahy Vít Hofman Refresheru sdělil, že Praha nyní vyhodnocuje nové nastavení služby ve Vladimírově ulici a to, jak odpovídá potřebám lidí v dané lokalitě.
„Otevírání jakýchkoliv služeb naráží na otázky a požadavky městských částí a jejich obyvatel. Zřizování NDC není rozhodně jednoduché, ale cílem je vysoká míra flexibility a dopadu služby do svého okolí,“ uvedl.
Magistrát podle Hofmana službu dál financuje ze svého rozpočtu. Ambulantní část centra podle něj stihly využít nižší stovky klientů. Ti jsou teď v kontaktu s terénními pracovníky a pracovnicemi, kteří jim doporučují další dostupné služby.
Praha zároveň uznává význam denních center. „Denní centra jsou rozhodně pevnou součástí systému sociálních služeb a jejich místo v tomto systému je nenahraditelné,“ uvedl Hofman.
Podle magistrátu teď v Praze funguje devět nízkoprahových denních center. Město jedná s městskými částmi o vzniku dalších menších zařízení komunitního charakteru, konkrétní termíny jejich otevření ale nesdělilo.
Když denní centrum skončí, lidé z ulic nezmizí
Uzavírání denních center přitom podle Jandové nemusí mít dopad jen na samotné lidi bez domova. Následky mohou pocítit také obyvatelé okolních čtvrtí. Pokud totiž lidé přijdou o místo, kde se mohou umýt, najíst nebo využít toaletu, budou tyto potřeby muset řešit jinde.
„Jaké to tedy může mít konkrétní dopady? Teď si dovolím popustit uzdu své fantazie a nebude to příjemné. Ve veřejném prostoru více lidí bez domova, a v horším hygienickém stavu než doposud, vykonávající potřebu kdekoliv, kde to je jen trochu možné,“ popisuje Jandová.
Podle ní bude na ulicích také více odpadu. „Společnost bude zcela pochopitelně ještě více rozdělená a naštvaná, budou přibývat konflikty. Když se tedy někomu nelíbí, že musí koukat na lidi bez domova, nezbyde mu nic jiného, než žít se zavřenýma očima,“ uvádí.
Zavření denního centra tak podle jejího názoru problém bezdomovectví z konkrétní městské části neodstraní.
„Tím, že zavřete nízkoprahové denní centrum na ‚vaší‘ městské části, nevyřešíte problém s výskytem lidí bez domova ve ‚vašem‘ veřejném prostoru. Naopak. Místo v jídelnách budou sedět na lavičkách, zastávkách, všudemožně. A k tomu v zoufalém hygienickém stavu,“ říká terénní pracovnice.
Jandová upozorňuje také na to, že počet volných míst v centrech nemusí sám o sobě vypovídat o dostatečné nabídce pomoci. Někteří lidé se třeba necítí dobře ve velkokapacitních zařízeních, jiní potřebují bezbariérový přístup nebo specifickou péči.
Další centrum skončilo v Holešovicích
Ve Vladimírově ulici nejde o jedinou letošní změnu. Na konci dubna ukončila Armáda spásy provoz nízkoprahového denního centra v Tusarově ulici v Praze 7. V budově dál zůstaly další služby, včetně azylového domu a ordinace praktické lékařky.
Podle Deníku N šlo o jedno z největších denních center v metropoli. Data Centra sociálních služeb Praha ukazují, že ve sledované části zimy 2025/2026 tam pracovnice a pracovníci zaznamenali 1 338 kontaktů, v průměru 35 denně.
Praha jako náhradu uvádí humanitární hygienické centrum v Troji, které podle Hofmana využívá přibližně 300 lidí týdně. Jde ale o jiný typ zařízení než klasické denní centrum s širší nabídkou zázemí a sociální pomoci.
Denní centra pro širší okruh klientů:
👉 NDC U Bulhara – Naděje
👉 NDC v Karlíně – Arcidiecézní charita Praha
👉 NDC R-Mosty – Praha 3
👉 NDC K srdci klíč – Praha 6
Centra pro konkrétní skupiny:
👉 NDC Bolzanova – mladí lidé do 26 let
👉 NDC Michle – soběstační muži se zhoršeným zdravotním stavem
👉 NDC Malešice – muži nad 55 let
👉 NDC Farní charity Praha 1 – ženy v nouzi
Další možnosti:
👉 Humanitární hygienické centrum v Troji
👉 Komunitní centrum Jako doma v Libni – v rekonstrukci
Chybějí také místa pro nemocné a seniory
S příchodem chladnějšího počasí se situace lidí bez domova dále komplikuje. „Hlavně u lidí se zdravotním znevýhodněním nebo se zvýšenou potřebou péče, seniorstva, u lidí po propuštění ze zdravotnických zařízení ve stavu vyžadujícím doléčení a podobně jsme vyloženě zoufalí,“ přibližuje terénní pracovnice.
Naděje podle ní naráží nejen na nedostatek denních center, ale také na chybějící pobytové služby, plné ubytovny a nedostatek dostupných bytů. Situaci komplikují i psychické problémy nebo závislosti, kvůli kterým lidé potřebují specializovanou pomoc.
Právě proto Jandová upozorňuje na častý předsudek, že lidé žijící na ulici svou situaci nechtějí řešit.
„A to se bavíme pouze o lidech, kteří jsou pevně rozhodnuti přijmout pomoc a aktivně spolupracují. Proto mě také mrzí, když na sociálních sítích čtu komentáře, ve kterých se píše, že si lidé na ulici za svoji situaci mohou sami, kdyby chtěli, mohou bydlet, pracovat, a podobná moudra,“ dodává.
Co by podle Naděje pomohlo?
Řešením by podle Jandové byla dostupnější síť menších denních center napříč Prahou. Nemuselo by jít o velká zařízení, která soustředí stovky lidí na jedno místo.
„Ideální by nejen z mého pohledu bylo mít k těm stávajícím NDC v každé frekventovanější městské části jedno menší bezbariérové, tedy pro všechny bez omezení, kde nebudou lidé čekat půl dne frontu na sprchu, dále pak dostatek pobytových služeb, čistých ubytoven a především bytů,“ uvádí.
Denní centra sama o sobě bezdomovectví nevyřeší. Mohou ale lidem pomoci zvládat každodenní život a udržovat kontakt se sociálními pracovníky. A dokud nemají možnost získat stabilní bydlení, představují pro mnohé jedno z mála míst, kde mohou alespoň na chvíli fungovat důstojně.
