Půl roku uběhlo jako voda a opět je čas na přeřízení hodinek. Již tento týden, v noci na neděli 25. října, se letní čas změní na zimní.
Ve tři hodiny v noci ze soboty na neděli se čas posune zpět na druhou hodinu. Znamená to tedy, že si o víkendu pospíme o hodinu déle, ale zároveň bude od neděle večer o hodinu dříve tma.
Bude se střídání času rušit?
Zimní čas bude platit dalších pět měsíců do poslední březnové neděle, tedy 28. března 2027. Podle pravidel Evropské unie se čas mění ve všech členských státech současně, vždy poslední neděli v říjnu a březnu. Již roky se mluví o možném zrušení střídání času, ovšem státy se doposud nedokázaly dohodnout a do plánů zasáhla koronavirová pandemie, tudíž se zatím nic nemění.
V Česku se bude zimní a letní čas střídat minimálně do roku 2031, jak vyplývá z nařízení, které schválila vláda letos v září na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Letní čas se podle nařízení bude zavádět ještě minimálně v období mezi lety 2027 až 2031.
Má ještě střídání času smysl?
Změnu ze zimního na letní čas Československo zavedlo v roce 1979, jak připomínají Novinky. Jinde v Evropě k tomu došlo o desetiletí dříve, například v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii funguje střídání času již od roku 1916. Důvodem tenkrát bylo prodloužení denního světla, aby se nemuselo tak dlouho svítit umělým a ušetřila se energie. Tento argument již v dnešní době podle odborníků není platný.
Změna času může některým osobám krátkodobě způsobit zdravotní potíže nebo problémy se spánkem, ovšem samotný letní čas a delší dny od jara do podzimu mají podle lékařů na lidský organismus i psychiku převážně pozitivní účinky.
