Ukrajina ve středu vyzvala západní země, aby jí přislíbily více než 6 miliard dolarů (cca 130 miliard korun) na pomoc při obnově během následujících 12 měsíců. Kyjev v důsledku války s Ruskem čelí největšímu projektu rekonstrukce od druhé světové války.
Ukrajina na konferenci v Londýně, kde jí Británie, USA a Evropská unie (EU) přislíbily další pomoc řádově v miliardách dolarů, uvedla, že bude potřebovat více kapitálu a také závazky na konkrétní projekty, aby se nejen zotavila, ale také modernizovala a stala se platným členem Západu. Informuje o tom TASR na základě zprávy Reuters.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal odhadl výši nákladů v následujících 12 měsících na více než 130 miliard korun, které se pokusí zajistit během konference. „Stanovili jsme si ambiciózní cíl zajistit přísliby na tuto částku jako výsledek této konference,“ řekl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Západu za dosavadní podporu. Zároveň ale řekl, že Kyjev potřebuje konkrétní závazky k projektům, které Ukrajině pomohou nejen zotavit se, ale také modernizovat.
Po téměř 16 měsících války Ruska proti Ukrajině, která zničila domy, nemocnice a další kritickou infrastrukturu, otevřel konferenci britský premiér Rishi Sunak apelem na podniky a vlády, aby učinily více v rámci pomoci při obnově. Klíčovým problémem pro většinu firem, které chtějí investovat na Ukrajině, je však pojištění proti válečným škodám a zničení. Sunak proto na konferenci oznámil rámcový program pro pojištění válečných rizik, který by mohl připravit cestu pro riskantní investice, i když byl v detailech opatrný.
Sunak představil opatření včetně dodatečných záruk ve výši 3 miliard dolarů (65 miliard korun) na uvolnění půjček Světové banky, zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU poskytne Ukrajině 50 miliard eur (cca 1,1 bilionu korun) v letech 2024–27.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken nabídl dodatečnou pomoc ve výši 1,3 miliardy dolarů (28 miliard korun), včetně 520 milionů dolarů (11 miliard korun) na pomoc při přestavbě energetické sítě. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock jménem Berlína nabízí v roce 2023 dalších 381 milionů eur (9 miliard korun) na humanitární pomoc.
400 společností ze 38 zemí podepsalo Ukrajinský obchodní pakt
Zelenskyj však ve videu uvedl, že Ukrajina potřebuje cílenější pomoc při „skutečných projektech“ na podporu ekonomiky, která se podle něj vzdálila od oligarchického modelu z bezprostřední postsovětské éry na Ukrajině. Ukrajina se snaží získat až 40 miliard dolarů (necelý bilion korun) na financování první části tzv. zeleného Marshallova plánu na obnovu své ekonomiky, řekl před konferencí vysoký ukrajinský představitel.
Celkový účet bude obrovský, přičemž Ukrajina, Světová banka, Evropská komise a OSN v březnu odhadly, že náklady během prvního roku války dosáhly na 411 miliard dolarů (necelých 9 bilionů korun) a mohou se vyšplhat na více než 1 bilion dolarů (21 bilionů korun).
Západní představitelé doufají, že konference povzbudí soukromý sektor, aby využil své zdroje k urychlení obnovy Ukrajiny investováním do malých a středních projektů. Sunak uvedl, že více než 400 společností ze 38 zemí podepsalo Ukrajinský obchodní pakt, prohlášení o podpoře oživení Ukrajiny. Firmy však potřebují vědět, zda se země dokáží dohodnout na zajištění pojištění proti válečným škodám a zničení.
