Inflace se po pěti měsících dostala pod hranici deseti procent.
Tempo růstu cen a služeb v červnu zpomalilo na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Svůj růst zmírnily již popáté – nižší inflace byla naposledy v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali. Předtím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. „Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,“ uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta.
Levnější než v květnu, ale stále dražší než loni
Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se jako celek ve srovnání s květnem nezměnily, ale některé položky z této kategorie zaznamenaly výrazné cenové pohyby.
To se týkalo zejména zeleniny, jejíž ceny z května na duben vzrostly o 5,1 %. Šlo zejména o brambory, které zaznamenaly meziměsíční cenový růst o 22,1 % – zatímco kilogram brambor v květnu stál 21,31 Kč, v červnu se zdražil na 29,31 Kč.
Ceny oproti květnu naopak klesly u vepřového masa (o 3,9 %), sýrů a tvarohů (o 1,6 %), ovoce (o 1,4 %), vajec (o 3,7 %), mouky (o 9,0 %) a drůbeže (o 1,1 %). Pokles cen se postupně projevuje také u potravin jako chléb nebo pivo, ale pouze v řádech haléřů.
Jak se za poslední rok měnily ceny základních potravin, zjistíš v následující infografice. Klikni na roletku a dozvíš se víc.
Některé potraviny jsou sice levnější než v květnu, ale stále dražší než loni. Například vejce bylo oproti minulému roku v obchodech o 28,8 % dražší, margarín a ostatní rostlinné tuky o 17,1 %, a cukr dokonce o polovinu (50,3 %). Za ovoce pak lidé oproti loňsku platili o 15,2 % více a za zeleninu o 28,2 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 37,0 %).
Bydlení a pohonné hmoty zdražovaly
Co se týče oddílu bydlení, ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu v červnu meziročně zdražily o deset procent, zemní plyn o téměř 40 procent a tuhá paliva zhruba o 35 procent. Ve všech případech to ale byl nižší nárůst než v květnu.
Nájemné v červnu se v porovnání s předchozím rokem zdražilo o 6,9 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta. Elektřina zdražila téměř o čtvrtinu a teplo a teplá voda o více než 40 procent.
„Ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 25 procent,“ uvedl ČSÚ. Ceny zboží v červnu úhrnem vzrostly o 10,7 procenta a ceny služeb o 7,9 procenta.
Ceny jsou stále vyšší, ale přírůstky nejsou tak výrazné
Červnová inflace 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta ze statistického pohledu neznamená, že ceny nyní klesají. Ve skutečnosti pouze dochází ke zpomalení jejich růstu. V praxi to znamená, že výrobky a služby jsou dražší, ale přírůstky nejsou tak výrazné.
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci uvedl, že ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Zmínil mimo jiné zastropování cen energií, vládní úspory a tlak na dodavatele potravin a pohonných hmot.
Předseda vlády označil pokles inflace za dobrou zprávu pro občany Česka. „Díky zásadnímu úsilí naší vlády se podařilo dostat inflaci zpátky na jednocifernou hodnotu,“ konstatoval. Podle něj vláda ke snížení přispěla především třemi opatřeními. Zmínil zastropování cen energií a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, vládní úspory a snahy o ozdravení veřejných rozpočtů a také tlak na dodavatelské řetězce. „Více než rok jednáme, tlačíme na producenty, prodejce potravin, dodavatele a prodejce nafty, benzinu a dalších komodit, aby za ně občané neplatili více než v okolních zemích. Tento tlak se vyplácí,“ řekl Fiala.
Vyzdvihl také to, že vláda přes kritiku opozice nepřistoupila k zastropování cen pohonných hmot. Radikální kroky podle Fialy v některých jiných zemích vedly k nedostatku benzinu či skokovému zdražení některého zboží.
Analytici: vyhlašovat vítězství je předčasné
„K poklesu přispívala většina cenových okruhů i přesto, že některé z nich nadále meziměsíčně rostly (viz tabulka 2). Nejvýrazněji tak efekt srovnávací základny působil u potravin, kde meziroční růst poklesl ze 14,5 na 11,6 %, což z meziroční inflace oproti květnu ‚ukouslo‘ půl procentního bodu,“shrnuje vývoj inflace Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
Zpomalení inflace očekávali i ekonomové. Odborníci nicméně upozorňují na to, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se inflace dostane do ideální hodnoty. Ta by podle České národní banky měla dosáhnout kolem dvou procent.
„Jednociferná inflace ‚dobrý‘, ale vyhlašovat vítězství je předčasné. Rychlý návrat k inflačnímu cíli neočekáváme ani v průběhu příštího roku, kdy se inflace udrží pravděpodobně nad hranicí tolerančního pásma, a pro celý rok 2024 očekáváme inflaci v průměru na 3,7 %,“ napsala na Twitteru hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
