Maturanti*ky se rozčilují nad mimořádnou obtížností letošních testů z matematiky. Podávají petici, v níž od Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) žádají snížení minimální bodové hranice. Protest už podepsalo téměř sedm tisíc lidí.
Složité matematické soustavy v oboru reálných čísel, kvadratické funkce v kartézské soustavě souřadnic nebo například logaritmy. Tohle v pátek (2. května) čekalo na studentsvo středních škol, které se rozhodlo maturovat z matematiky. Někteří se z nich se ovšem nyní rozčilují, že náročnost zkoušky neodpovídala znalostem středoškolského vzdělání.
Nespokojení studenti*ky proto založili internetovou petici. V protestu adresovaném CERMATu a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nyní požadují, aby byla obtížnost letošních testů srovnána s předchozími ročníky. Volají také po nastavení mírnějšího bodového hodnocení a snížení minimální hranice pro úspěšné splnění zkoušky.
„Domníváme se, že obtížnost testu výrazně překročila úroveň běžně očekávanou u maturitních zkoušek a vymykala se standardům předchozích ročníků. Podle názorů mnoha studentů i učitelů test obsahoval úlohy, které svým rozsahem, složitostí nebo formulací neodpovídaly požadavkům kladeným na středoškolské vzdělávání v rámci rámcových vzdělávacích programů,“ píší studenti v petici.
Petice vznikla krátce po uveřejnění zadání letošního didaktického testu z matematiky. „Mnoho studentů se cítilo frustrovaně a bezmocně – test podle nás výrazně neodpovídal tomu, co se běžně učí na středních školách, byl nejasně formulovaný a místy až zbytečně komplikovaný. To nás vedlo k tomu, že jsme se spojili a rozhodli se jednat,“ uvedla pro Refresher za tým autorů petice Dana Vyhnánková. „Naším cílem není snižovat náročnost maturit, ale poukázat na to, že by měly být spravedlivé, transparentní a odpovídat tomu, co se reálně ve školách učí.“
Za protestem dle jejích slov nestojí jednotlivec, ale celá skupina studentů a studentek, kteří se spojili skrze sociální sítě. „Postupně se k nám začali přidávat další – nejen studenti, ale i rodiče a učitelé. Někteří učitelé nás sami kontaktovali, protože test považovali za přehnaně složitý a nevhodný pro ověření základních dovedností, které má maturita zjišťovat.“
Vyhnánková uvádí, že se autorský tým setkává s širokou podporou. „Lidé nám píší své vlastní zkušenosti, vyjadřují vděk za to, že se téma otevřelo, a chtějí být součástí změny. Mnozí vnímají, že letošní test nebyl fér vůči studentům, kteří se svědomitě připravovali, ale nedokázali se „prokousat“ záludnostmi zadání.“
Ačkoliv protest v současné chvíli disponuje téměř sedmi tisíci podpisy, na náročnost didakťáku panuje mezi studentstvem i učitelstvem i zcela opačný názor. „Ten test byl v rámci standardní látky a toho, co se požaduje, co Cermat deklaruje v požadavcích k maturitě,“ vyjádřil se pro TN.cz matematikář Marek Valášek. Přidává se k němu i jedna z maturantek: „Doslova potřebujete jen 17 bodů, úplně v pohodě to bylo.“
Maturanti*ky mohli v rámci 25 úloh získat až 50 bodů. Pro úspěšné složení zkoušky je v současné chvíli potřeba získat minimálně 17 bodů. CERMAT se k testům a jeho vyhodnocování v současné chvíli nechce vyjadřovat. Podle slov jeho ředitelky Barbory Rosůlkové je nejdříve potřeba vědět, jak si během jeho psaní studenstvo obecně vedlo.
Zdá se, že test zavařil studentům nejen svou složitostí, ale i úlohou s chybou. Upozornil na ni Janek Koupil na svém blogu. Podle něj mělo jedno cvičení více možných řešení, ačkoliv test uváděl, že správná odpověď je pouze jedna. Chyba v úloze nespočívá v samotné matematice, ale v tom, jak byla otázka položena.
Studenti*ky měli přiřazovat rovnice k intervalům, v nichž leží všechna řešení. Jenomže cvičení obsahovalo i rovnici, která neměla žádné řešení – tedy jejím výsledkem je prázdná množina. Podle základních pravidel matematiky platí, že prázdná množina se vejde do jakéhokoliv intervalu, protože v ní není nic, co by podmínku porušilo. Pokud tedy někdo přiřadil k jakémukoliv intervalu právě rovnici bez řešení, odpověděl zcela logicky správně.
