USA se otřásají v základech. Poté, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu, proměnil americké ulice v dějiště masivních protiimigračních razií. Ta se v posledních týdnech vymyká kontrole hlavně v Minneapolisu, největším městě státu Minnesota.
Právě v Minneapolisu federální agenti během jediného měsíce zastřelili už dva americké občany – a zatímco videa ze sociálních sítí ukazují nesmyslnou brutalitu, Bílý dům o obětech mluví jako o „domácích teroristech“.
První obětí protimigračních razií, jejíž případ otřásl veřejností na celém světě, se stala 37letá Renee Nicole Good, americká občanka, běloška a matka tří dětí. Agenti ICE ji zastřelili přímo v jejím autě poté, co se snažila odjet z místa zásahu. Federální vláda ji okamžitě ocejchovala jako teroristku.
Další šok přišel o pár týdnů později se smrtí Alexe Prettiho. Pretti, uznávaný zdravotník z jednotky intenzivní péče, byl zastřelen, když si brutální zásah federálů pouze natáčel na mobil a snažil se bránit sraženou ženu. Poradce Bílého domu Stephen Miller ho bez důkazů označil za teroristu.
Města jako Minneapolis se v reakci na zabití nevinných občanů proměnila v zóny konfliktu. Na třídě Nicolett se srážejí stovky rozhořčených občanů s těžkooděnci a místní obyvatelé přiznávají, že mají poprvé v životě strach vyjít ven.
Atmosféra v USA už nepřipomíná běžnou policejní práci, ale spíše ideologické tažení. Federální agenti, často bez označení a v maskách, se zaměřují na každého, kdo vypadá jako „neběloch“, a zavádějí praktiky, které byly v Americe dříve nemyslitelné. Pro mnohé Američany je přítomnost těchto složek symbolem okupace, nikoliv bezpečnosti.
Od 11. září k „honu“ na lidi: Kde se vzala ICE?
Historie Agentury ICE (Imigračního a celního úřadu) sahá do roku 2002, kdy se USA v šoku po útocích z 11. září snažily radikálně překopat svou vnitřní bezpečnost. Z původně administrativního úřadu se postupem let stala mocná ozbrojená složka, která se dělí na vyšetřovatele (HSI) a operativce (ERO), kteří mají na starosti přímo zatýkání a deportace.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale role ICE nafoukla do gigantických rozměrů. Administrativa jí přiklepla astronomický rozpočet osm miliard dolarů (s výhledem na 30 miliard do roku 2029) s jediným úkolem: naplnit Trumpův slib o deportaci milionu lidí ročně. Aby to agentura zvládla, musí zatknout až tři tisíce lidí denně. K tomu ale potřebuje obrovské množství nových lidí – a právě tady začíná ta temnější část příběhu.
Nábor jako „dog whistle“ pro extremisty?
Analytici z neziskových organizací jako Southern Poverty Law Centre (SPLC) bijí na poplach. Náborová kampaň ICE na sociálních sítích totiž nepůsobí jako běžný inzerát do státní správy. Podle expertky Hannah Gais používá agentura šifrovaný jazyk a symboly, které jsou až podezřele povědomé neonacistické scéně a krajní pravici.
- „Which way, American man?“ – Inzerát s touto hláškou přímo odkazuje na meme populární mezi white nationalists a na název antisemitské knihy ze 70. let.
- „America for Americans“ – Slogan, který dříve používal Ku-klux-klan, se objevil na oficiálních náborových vizuálech vedle George Washingtona.
- „We’ll have our home again“ – Po zastřelení Renee Good v Minneapolisu zveřejnila ICE video s písní, která je známá výhradně v kruzích bílých nacionalistů.
Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco ministerstvo vnitra (DHS) odmítá jakékoliv spojení s extremismem, radikální skupiny mají jasno. Extremistická skupina Proud Boys tyto inzeráty sdílela s obrázkem píšťalky na psy a komentářem: „Zpráva přijata.“
Výsledek? Jen za poslední rok se do ICE přihlásilo 220 tisíc lidí a 12 tisíc z nich už bylo přijato. Podle Davida Lapana, bývalého mluvčího ministerstva vnitřní bezpečnosti, je strategie jasná: přilákat lidi, kteří chtějí „rozbíjet hlavy“ a čistit zemi od cizinců. Namísto profesionálních strážců zákona se tak do ulic amerických měst dostávají jednotlivci, pro které není imigrační kontrola prací, ale ideologickou misí v rámci „svaté války“, navíc v rámci podstatně zkráceného výcviku.
Do your part this holiday season to defend your family, your neighborhood and your homeland.https://t.co/3c7b0RyFW8 pic.twitter.com/WwFF5tFtRt
— U.S. Immigration and Customs Enforcement (@ICEgov) December 1, 2025
Minnesota vs. Bílý dům: Federální invaze, nebo právo a pořádek?
Situace v Minneapolisu přerostla v otevřenou politickou válku. Starosta Jacob Frey ostře odsoudil „beztrestnost“ federálních složek poté, co uniklé záběry ukázaly agenty, jak surově bijí Alexe Prettiho. Podle Freye tato militarizovaná reakce přímo podkopává základy demokracie. Guvernér Tim Walz zašel ještě dál a vyzval prezidenta Trumpa k okamžitému stažení všech tří tisíc „nevycvičených a násilných“ agentů z území státu, než dojde k další tragédii.
Odpověď z Washingtonu byla mrazivá. Ministerstvo vnitra trvá na verzi o sebeobraně a mluvčí administrativy označili místní politiky za „zkorumpované aktivisty“, kteří nadržují zločincům. Trump dokonce na své síti Truth Social pohrozil aktivací Zákona o povstání (Insurrection Act), což by mu umožnilo nasadit proti demonstrantům i pravidelnou armádu. Mezitím ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování samotného Walze a Freye kvůli údajnému „maření práce federálních orgánů“.
Minneapolis se stal rozbuškou pro celou zemi. Protesty se bleskově rozšířily do New Yorku, Chicaga, Los Angeles i Austinu. Atmosféra v ulicích je extrémně napjatá – lidé organizují hlídky, které pomocí mobilů a sirén varují sousedy před blížícími se neoznačenými vozy ICE.
Pod tlakem událostí se rozhýbal i Washington, a je zajímavé, že se ozývají hlasy i z vlastních řad. Republikán Andrew Garbarino, předseda výboru Sněmovny pro vnitřní bezpečnost, oficiálně vyzval nejvyšší představitele ICE a CBP, aby předstoupili před Kongres a vysvětlili brutalitu posledních týdnů.
To, co sledujeme v ulicích Minneapolisu, už není politika – je to selhání systému v přímém přenosu. Spojené státy se pod záminkou „zajištění pořádku“ proměňují v zemi, kde federální agent v masce může na ulici zastřelit zdravotníka nebo matku od rodiny a Bílý dům mu za to místo pout nasadí nálepku hrdiny bojujícího proti terorismu.
Nejnebezpečnějším aspektem současné situace není samotná deportační mašinérie, ale její ideologické podhoubí. Pokud vládní agentura k náboru využívá neonacistické šifry a otevřeně láká lidi, kteří chtějí vést „svatou válku“ proti vlastním spoluobčanům, přestává být strážcem zákona. Stává se politickou milicí.
Trumpova administrativa s cynickou lehkostí obětuje životy amerických občanů pro dosažení kvót a politických bodů. USA už nebojují o podobu imigračního zákona, ale o samotné přežití právního státu. Pokud se „beztrestnost“, o které mluví starosta Frey, stane novým normálem, americký sen o svobodě definitivně vystřídá realita militarizovaného dohledu, kde je každý s telefonem v ruce nebo „nesprávnou“ barvou pleti považován za nepřítele státu.
