Odboráři v úterý na tiskové konferenci vysvětlili, proč odmítají vládní „konsolidační“ balíček, který má veřejné finance dostat zpět do formy.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) podrobněji představila své výhrady k vládnímu „konsolidačnímu“ balíčku, kvůli kterému v pondělí před schůzí tripartity vyhlásila stávkovou pohotovost. K ní se přidalo nejen 31 svazů odborové centrály ČMKOS, ale také odbory Škoda Auto.
„Dialog není o tom, že někdo něco řekne a tak to bude, ale dialog je, že se o tom bavíme, že je možná změna, a nejenom v nějakých dílčích či technických, ale i v zásadních parametrech toho, co nás čeká,“ uvedl na úterní tiskové konferenci Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle něj vláda s odbory o podobě balíčku téměř nekomunikovala.
Model rodiny s dítětem
Problematiku vládních opatření odboráři znázornili na modelovém příkladu „tradiční“ rodiny, kterou tvoří dva dospělí s průměrnými příjmy a jedním nezletilým dítětem.
„Vycházíme z rodiny, která je mírně nadprůměrná. Jde o dva dospělé, kteří mají dítě, a každý z nich vydělává 42 tisíc korun hrubého,“ vysvětlil Středula. Z propočtů ČMKOS vyplývá, že taková rodina má průměrný čistý příjem ve výši téměř 867 tisíc korun.
Kvůli konsolidačnímu balíčku ale může průměrná česká rodina přijít i o 17 až 20 procent svých ročních výdělků. Dopady rodin označil Středula za vážné. „Pokud oba dospělí v průměrné rodině pracují ve veřejné sféře, přijde průměrná rodina o více než 178 tisíc ročně, rodina zaměstnaná v soukromém sektoru o více než 150 tisíc,“ doplnil.
Nemocenské pojištění, školkovné, inflace
Do dopadů odboráři započítali například zavedení nemocenského pojištění, které budou muset na pojištění odvádět a které odkrojí z rodinných příjmů šest tisíc korun ročně. „Představme si, že modelová rodina bydlí ve vlastním bytě, což jí sebere dalších 770 korun a snížení podpory stavebního spoření znamená dalších 3 000 korun,“ hlásili odboráři.
Odboráři mimo jiné vládě vytýkají také zrušení školkovného. Rodina podle nich může přijít ukončením daňové výhody i o 30 840 korun, které by jinak nemusela odvést. Příjem znehodnocuje také inflace, která během roku ukousne z výdělků přes padesát tisíc korun.
Ztráta 60 tisíc korun ročně jen na firemních benefitech
Předseda odborářů zmínil také firemní benefity, u kterých vláda plánuje zrušit daňové zvýhodnění. Jedná se především o výhody jako příspěvky na dětské tábory, kulturní akce, stravování nebo i léky. ČMKOS odhaduje, že ztráty jen na firemních benefitech by průměrnou českou rodinu vyšly až na 60 tisíc korun ročně.
„Chceme debatovat například o benefitech. Náš průzkum říká, že přes devadesát procent zaměstnavatelů přestane bez daňové úlevy poskytovat benefity,“ řekl Středula. „Jsou dohodou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ani jedna část nechce benefity tímto způsobem zlikvidovat. To ohrožuje sociální smír nebo zdraví, protože řada zaměstnanců si dohodla věci, které se týkají zmírnění dopadů náročné práce,“ dodal.
Chystané změny vlády podle odborářů míří nejen proti rodinám, ale i důchodcům. Nesouhlasí například s dalším zvyšováním důchodového věku nad 65 let či se snižováním nových penzí. Požadují také dřívější důchod pro náročné profese bez krácení pobírané částky.
Středula se domnívá, že některé návrhy jsou zcela nekoncepční a situaci lidí zhorší. Jako příklad uvedl vládní opatření, že zatímco tiché víno zůstává bez spotřební daně, naopak vyšší sazbu DPH bude mít kojenecká voda.
Stávková pohotovost? Nezodpovědnost, reaguje Fiala
Za stávkovou pohotovostí, kterou svazy vyhlásily v pondělí, si odbory podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly stojí. Odborový předák také vyzval ke spolupráci i nezávislé odborové svazy. Vyhlášenou stávkovou pohotovost již v pondělí označil za nejmírnější prostředek, který mají odbory v repertoáru, a své stanovisko potvrdil i v úterý.
Premiér Petr Fiala (ODS) však označil stávkovou pohotovost odborů za nezodpovědnost. „Dbali jsme na to, aby balíček významně nezasáhl žádnou sociální skupinu, aby se těch nejohroženějších, nejzranitelnějších v naší společnosti dotkl co nejméně,“ reagoval v pondělí premiér a zdůraznil, že chce kabinet své kroky obhajovat v dialogu.
„K dialogu určitě nepatří nějaké nátlakové akce. V tomto kontextu nerozumíme stávkové pohotovosti odborů, tento postoj vnímáme jako neodpovědný a jako takový, který nevede nebo nepřispívá k dialogu ve společnosti,“ dodal. „Není to poprvé, kdy místo dialogu volí demonstrace,“ kritizoval Fiala odbory.
Předseda vlády již v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce prohlásil, že vláda nebude ustupovat žádnému nátlaku. „Přece si nebudeme vynucovat to, že budeme žít na dluh a země se řítí do katastrofy, nějakými stávkami,“ reagoval na možné protesty Fiala. Zdůraznil, že je nutné učinit všechna oznámená opatření, jinak stát zkrachuje.
Vláda minulý týden představila 58 opatření, jejichž cílem je konsolidovat veřejné finance. V příštím roce s nimi chce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu by se tedy měl podle kabinetu snížit o 94 miliard korun (přibližně čtyři miliardy eur).
Kabinet počítá se seškrtáním dotací a zvýšením některých daní. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitosti, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno. Zrušeno bude 22 daňových výjimek včetně slevy na studenta či takzvaného „školkovného“. Zdraží roční dálniční známka, znovu se zavede nemocenské pojistné pro zaměstnance či se zvýší odvody živnostníkům. Celý seznam změn nalezneš v našem přehledném článku.
