Výzkum se zaměří AI, neurovědu, filozofii i právo. Cílem není jen bádat v laboratořích, ale také ovlivňovat zákony, veřejné mínění a reálnou péči o zvířata. Co všechno to může znamenat pro naše vztahy se zvířaty?
Pokud tě někdy napadlo, co ti chce říct tvůj pes, když štěká do prázdného prostoru, nebo proč tě tvoje kočka zničehonic sekla do tváře, když ti ještě před minutou spokojeně ležela na hrudníku, tak je tohle zpráva přímo pro tebe.
V Londýně totiž vzniká Jeremy Coller Centre for Animal Sentience, první vědecké pracoviště svého druhu zaměřené na zkoumání zvířecího vědomí a citů. Vědci*vědkyně tu nebudou řešit jen tradiční domácí mazlíčky, ale i hmyz, chobotnice nebo kraby.
Jednou z nejodvážnějších ambicí centra je využití umělé inteligence k „překladu“ zvířecí komunikace. Aplikace by ti mohla v budoucnu říct, co se s tvým mazlíčkem zrovna děje. Zní to hezky, ale věci nejsou tak jednoduché.
„S velkými jazykovými modely je problém v tom, že často generují odpovědi, které mají uživatele potěšit. Nemusí být tedy pravdivé,“ varuje ředitel centra profesor Jonathan Birch. To může vést k falešné představě, že je zvíře spokojené, i když trpí.
Proto centrum plánuje vyvinout etické rámce pro využívání AI v kontextu zvířat. Nejde přitom jen o domácí mazlíčky. Technologie už dnes pronikají i do oblasti zemědělství, výzkumu i zábavy, kde zvířata hrají klíčovou roli. A právě zde může špatně použitá AI napáchat obrovské škody.
Věda, právo i filozofie na jednom místě
Centrum, které vzniká díky čtyřmilionové podpoře od nadace Jeremyho Collera, bude spojovat experty z oblastí jako neurověda, filozofie, veterinární věda, psychologie, právo, AI a behaviorální ekonomie.
Kromě vývoje etických doporučení pro práci s AI a zvířaty se nadace zaměří i na pomoc neziskovým organizacím při tvorbě účinnějších kampaní. Výzkumníci*výzkumnice se budou věnovat také tomu, jak změnit postoje veřejnosti ke zvířatům a způsobům jejich chovu.
