Česko se už přes tři týdny nachází v nové politické realitě. Ministři třetí vlády Andreje Babiše (ANO) byli 15. prosince uvedeni do úřadu, převzali své resorty a zahájili výkon funkcí – shrnujeme, jaké události se od té doby odehrály.
Personální změny na ministerstvech
Nová vláda zahájila své působení rozsáhlými personálními změnami napříč státní správou. Kabinet na jednom ze svých prvních zasedáních schválil takzvanou systemizaci služebních a pracovních míst, která počítá se zrušením 322 pozic už od začátku ledna.
Největší úbytek zaměstnanců má nastat na Úřadu vlády, Ministerstvu financí a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Podle Babiše má jít o první krok ke snížení provozních nákladů resortů o přibližně pět procent. Odborníci i zaměstnanci ministerstev ale varují, že rychlost a rozsah změn mohou oslabit odborné kapacity úřadů a v některých případech ohrozit kontinuitu klíčových agend.
Čistky na ministerstvu zahraničí
Krátce po nástupu ministra Petra Macinky (Motoristé sobě) dochází k mimořádně rozsáhlé reorganizaci celého resortu. Dokumenty z Černínského paláce, se kterými přišla redakce Page Not Found ukazují, že v rámci systemizace má zaniknout například Sekce bezpečnostní a multilaterální, kancelář ministra či sekce informačních technologií. Celkově se ruší desítky pracovních míst.
Změny vyvolávají velkou kritiku jak uvnitř ministerstva, tak mezi bezpečnostními experty. Ti upozorňují, že reorganizace zasahuje i oddělení, která se věnují bezpečnosti státu, hybridním hrozbám či odolnosti vůči ruským a čínským vlivovým operacím — zaniká tak například i odbor strategické komunikace, Stratkom.
Andrej Babiš na summitu unijních lídrů
Andrej Babiš se po čtyřech letech znovu objevil na jednání Evropské rady, tentokrát již jako čerstvě jmenovaný premiér. Do Bruselu dorazil v momentě, kdy se rozhodovalo o dalším směřování evropské podpory Ukrajině. Mimořádně dlouhý summit, trvající více než patnáct hodin, patřil k nejvypjatějším za poslední roky a pro novou českou vládu představoval první zásadní zkoušku na evropské scéně – a taky mohl poodhalit, jaký postoj k Ukrajině Česko nově zaujme.
Stěžejním bodem jednání byla totiž dohoda o financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. Lídři EU se shodli na půjčce ve výši 90 miliard eur, kryté rozpočtovou rezervou Unie. Česko se však spolu s Maďarskem a Slovenskem vyvázalo z ručení za tento dluh. Babiš sice opakovaně zdůrazňoval, že Praha Ukrajinu podporuje, ve výsledku však dodatečné finanční garance odmítl.
Summit zároveň připomněl, že k obnově Visegrádské čtyřky pravděpodobně nedojde – zatímco Polsko tlačilo na využití zmrazených ruských aktiv, Česko se pod vedením Andreje Babiše přiklonilo spíše k maďarsko-slovenské linii a finální pozice si nový premiér domlouval i při separátních schůzkách s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem.
Umlčení Jaromíra Zůny
Nezvyklý rozruch vyvolal nový ministr obrany Jaromír Zůna, vybraný jako nezávislý expert za hnutí SPD. Zatímco jeho předchozí postoje k Ukrajině byly spíš nejasné, na jedné z prvních tiskových konferencí zaznělo něco, co se v politickém světě SPD běžně neslýchá: Rusko je podle něj agresor, pomoc Ukrajině má pokračovat a muniční iniciativa má své opodstatnění.
Tyto výroky rozpoutaly menší vnitrostranickou bouři a voliči SPD zaplavili sociální sítě hnutí obviněními z podvodu a zrady programu. Vedení strany se celé dny snažilo vysvětlovat, že vlastně o nic nejde – Okamura tvrzení Zůny bagatelizoval a Jindřich Rajchl rovnou nabízel, že ministerské křeslo v případě potřeby rád převezme.
Po jednání poslaneckého klubu v pondělí 22. prosince se však situace vyřešila. Okamura vedle mlčícího Zůny vystoupil a deklaroval, že nový ministr obrany na Ukrajinu, kam byl pozván, neodcestuje a zároveň oznámil záměr předložit podklady k ukončení české účasti v muniční iniciativě. Celá situace trochu posměšně otevírá otázku, kde v praxi končí svoboda projevu, za niž SPD dlouhodobě a hlasitě vystupuje.
Novoroční projev Tomia Okamury
A u hnutí SPD ještě chvíli zůstaneme – Tomio Okamura pravděpodobně cítil, že je potřeba vyvážit rozruch kolem nového ministra obrany, a rozhodl se k tomu využít svůj novoroční projev. V něm ostře zaútočil na vládu, opozici, média, Evropskou unii i Ukrajinu. Kritizoval další podporu napadené země a výroky mířil i proti prezidentu Zelenskému, což okamžitě vyvolalo silnou odezvu doma i v zahraničí – například Ukrajinský velvyslanec jeho vyjádření označil za nepřijatelná.
Krátce po odvysílání projevu se zvedla vlna kritiky i napříč Sněmovnou. Opoziční poslanci oznámili záměr zahájit kroky k Okamurovu odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny, kriticky se vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ten označil Okamurova slova za znepokojivá a avizoval, že o celé situaci chce jednat s premiérem.
Filip Turek ministrem životního prostředí?
Osud ministerstva životního prostředí zatím stále zůstává nejasný. Jeho dočasným řízením byl pověřen Petr Macinka, který sice svými výroky stihl „ukončit klimatickou krizi“, stále je však nutné vybrat ministra, jenž resort povede v následujících čtyřech letech. Hnutí Motoristé sobě, kterému má být ministerstvo přiděleno, nadále trvá na tom, aby se jeho šéfem stal poslanec Filip Turek.
Kontroverzní kandidát byl přijat na schůzce u prezidenta Petra Pavla. Po jednání však Hrad uvedl, že „předložená vysvětlení prezidenta nepřesvědčila a jeho výhrady k případné nominaci Filipa Turka na ministra přetrvávají“. Prezident je podle vyjádření Hradu hluboce přesvědčen, že člověk s takovým chováním a vystupováním nemůže funkci ministra zastávat, a očekává, že jej premiér z těchto důvodů na tento post nenavrhne.
To se však zdá jako nepravděpodobné – vše nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš nominaci nejvýraznější tváře Motoristů přece jen prezidentovi předloží. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky zůstává jediným kandidátem na vedení resortu.
Hlasování o důvěře
Kromě nevyřešeného obsazení ministerstva životního prostředí čeká kabinet Andreje Babiše v nejbližších týdnech především klíčový parlamentní moment: hlasování o důvěře. Poslanecká sněmovna se jím bude podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) zabývat v úterý 13. ledna.
Nově jmenovaná vláda musí podle ústavy požádat o vyslovení důvěry do 30 dnů od svého jmenování prezidentem Petrem Pavlem, k němuž došlo 15. prosince. Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě má ve Sněmovně pohodlnou většinu, a očekává se proto, že kabinet hlasováním projde.
