Napětí mezi Spojenými státy americkými a Venezuelou se v posledních týdnech dramaticky vyostřilo.
Nepokoje v Karibiku eskalují a otevřený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Venezuelou je na spadnutí. Čerstvě to potvrzuje i americký útok provedený v tajnosti na jedno z venezuelských zařízení. Co vedlo amerického prezidenta Donalda Trumpa k úplnému uzavření venezuelského vzdušného prostoru a jaké události si už vyžádaly téměř sto lidských životů?
Historický kontext
Vztahy Venezuely a Spojených států amerických jsou napjaté už od roku 1999, kdy byl Hugo Chávez zvolen prezidentem. Zlom přišel v roce 2002, kdy došlo k pokusu o státní převrat. Chávez byl tehdy na 47 hodin sesazen z moci, než se mu s pomocí loajálních jednotek a lidových protestů podařilo úřad znovu převzít. Venezuela z tohoto puče obvinila tehdejší vládu George W. Bushe. Následovalo období relativivního míru.
Poté, co se k moci dostal Nicolás Maduro, jenž stojí v čele Venezuely od roku 2013, kdy byl zvolen jako přímý nástupce Huga Cháveze, ovšem napětí opět začalo houstnout. Před nástupem do prezidentského úřadu patřil k Chávezovým nejbližším spolupracovníkům a v jeho vládách působil jako ministr zahraničí a viceprezident.
Maduro se, stejně jako jeho předchůdce, hlásí k bolívarskému socialismu, jehož pilíři jsou například antiimperialismus, sociální spravedlnost nebo národní suverenita.
Během prvního mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa v roce 2019 Spojené státy americké podpořily Madurova oponenta Juana Guaidóa, který se téhož roku prohlásil prezidentem. Dočasným prezidentem ho uznaly Spojené státy americké a více než 60 států. Oficiálně se ve Venezuele prezidentem stal opět Nicolás Maduro.
V létě 2024 Maduro prohlásil své třetí vítězství v prezidentských volbách. Opozice však přinesla důkazy o tom, že skutečným vítězem se stal Edmundo González Urrutia. Tehdejší americký ministr zahraničí Antony Blinken oficiálně prohlásil, že USA mají „vážné pochybnosti o tom, že vyhlášený výsledek neodráží vůli ani hlasy venezuelského lidu“.
Hlavní opoziční kandidátka María Corina Machado byla z volebního souboje vyřazena. Venezuelský Nejvyšší soud jí zakázal kandidovat kvůli údajnému zapojení do korupčního spiknutí spojeného s Juanem Guaidóem. Opozice tento krok označila za politicky motivovaný proces.
Eskalace konfliktu
Venezuela je zemí s největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které podle informací z roku 2023 dosahují zhruba 303 miliard barelů. Přestože disponuje větším nerostným bohatstvím než Saúdská Arábie, její těžba je kvůli americkým sankcím a rozpadu infrastruktury (v zemi už zůstal pouze Chevron) na zlomku dřívější kapacity. V důsledku toho Venezuela přesunula velkou část svého obchodu s ropou do Číny, která se stala jejím největším odběratelem.
A pro jakou strategii se rozhodly USA? Washington začal obviňovat vládu v Caracasu z úzkého napojení na zločineckou síť známou jako Kartel sluncí (Cartel de los Soles). Podle amerických vyšetřovatelů nejde o klasický kartel, ale o systém uvnitř venezuelských státních a vojenských struktur, který zneužívá oficiální úřady k masivnímu pašování drog do USA a Evropy. Klíčovou postavou v tomto řetězci je podle Spojených států právě prezident Nicolás Maduro. Americké ministerstvo spravedlnosti navíc vypsalo v srpnu 2025 na Madurovo dopadení rekordní odměnu 50 milionů dolarů.
Od září 2025 americké námořnictvo nasadilo v Karibiku největší flotilu od invaze do Panamy v roce 1989. Součástí je i největší válečná loď světa, letadlová loď USS Gerald R nebo také jaderná ponorka USS Newport News vybavená raketami Tomahawk.
Americké námořnictvo tam provedlo sérii smrtících úderů na plavidla v Karibiku a východním Pacifiku, o nichž Washington tvrdí, že slouží k pašování drog. Tyto zásahy si zatím vyžádaly již nejméně 95 lidských životů.
Uzavření vzdušného prostoru a přepadávání tankerů
Situace se dále vyostřila 29. listopadu, kdy Trump prostřednictvím sociálních sítí vyhlásil úplné uzavření vzdušného prostoru nad Venezuelou a v jejím okolí pro všechny letecké společnosti a piloty.
Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil označil Trumpovo prohlášení za „nepřátelský, jednostranný a svévolný akt“ a „kolonialistickou hrozbu, která se snaží narušit suverenitu (venezuelského) vzdušného prostoru, což představuje nový, výstřední, nezákonný a neopodstatněný akt agrese proti venezuelskému lidu.“
10. prosince příslušníci americké pobřežní stráže, námořní pěchoty a speciálních jednotek obsadili u venezuelského pobřeží tanker Skipper. Loď, která krátce předtím opustila venezuelský přístav, byla podle amerických úřadů využívána k přepravě sankcionované ropy z Venezuely a Íránu.
Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi následně zveřejnila záběry z operace, na kterých ozbrojené komando slaňuje na palubu z vrtulníků.
Bílý dům potvrdil, že plavidlo bylo zabaveno a odtaženo do amerického přístavu v rámci procesu propadnutí majetku. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „akt mezinárodního pirátství“ a „nestoudnou krádež“.
„Nebudeme nečinně přihlížet, jak sankcionovaná plavidla brázdí moře s ropou z černého trhu, jejíž výnosy podporují narkoterorismus nelegitimních režimů po celém světě,“ uvedla tehdy mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.
Den po zadržení lodi Skipper uvalily Spojené státy sankce na dalších šest plavidel, která údajně přepravovala venezuelskou ropu.
O týden později, 16. prosince, nařídil Donald Trump totální blokádu všech sankcionovaných tankerů vstupujících do Venezuely nebo ji opouštějících.
Co na to říká OSN?
Už v říjnu požádala Madurova vláda o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. V oficiálním dopise adresovaném ruskému velvyslanci Vasiliji Něbenzjovi Venezuela obvinila Trumpovu administrativu z přímé snahy o svržení režimu a z ohrožení mezinárodního míru a stability. Caracas v tomto dokumentu varoval před bezprostředně hrozícím ozbrojeným útokem ze strany USA.
K situaci se OSN následně vymezila. „Tyto kroky porušují základní mezinárodní závazky nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí ani nevyhrožovat použitím ozbrojené síly proti jiné zemi. Jedná se o mimořádně nebezpečné eskalace s vážnými důsledky pro mír a bezpečnost v karibské oblasti,“ uvedla.
Útok na pevnině?
V reakci na eskalaci konfliktu Nicolás Maduro 29. prosince nařídil plné nasazení venezuelských ozbrojených sil (FANB) a prohlásil, že země je „připravena k boji.“
Prezident Trump téhož dne uvedl, že Spojené státy předchozí týden podnikly úder na zařízení ve Venezuele. „Právě jsme je vyřadili – nevím, jestli jste to četli nebo viděli – mají velkou továrnu nebo velký závod, kam posílají, víte, odkud lodě pocházejí. Před dvěma dny jsme to vyřadili. Takže jsme jim zasadili velmi tvrdý úder,“ uvedl v rozhovoru pro WABC.
Situace tak zůstává kritická a hrozba eskalace konfliktu přetrvává.
