V dalším díle pořadu Hlubiny představujeme Jitku. Od dětství ji zneužíval soused. Během dlouhých pěti let si přizval i své kamarády, a dokonce jí zlomil stydkou kost. S příběhem se Jitka poprvé svěřila až ve svých 37 letech.
Trigger warning: Upozorňujeme na výskyt tématu sexuálního násilí v tomto textu a videu. Pokud tě podobný obsah znepokojuje a traumatizuje, nedoporučujeme ve čtení ani sledování pokračovat.
Jitka je vůbec první hostkou pořadu, která svůj příběh posílá sama od sebe. Začátkem července od ní nacházím e-mail s předmětem Hlubiny.
„Popravdě ani nevím, kde začít, ale myslím, že vypsání se z toho by mi mohlo pomoci opustit minulost. Sice už mi je pár let po čtyřicítce, ale i tak si s sebou nesu pozůstalost z doby, kdy mi bylo 10 let,“ stojí hned v úvodu e-mailu. V následujících řádcích stručně popisuje příběh o tom, jak ji od deseti let sexuálně zneužíval její o čtyři roky starší soused a jak k sexuálnímu násilí v dětství došlo i ze stran kamaráda jejího otčíma.
„Doteď si to břímě nesu v sobě,“ píše Jitka v závěru e-mailu. Po několika telefonátech se s Jitkou nakonec scházím v kavárně, kde si dáváme ledový čaj. Během hodinového posezení mi Jitka vypráví nejen o sexuálním zneužívání, ale i o směru, jakým se její život ubíral poté.
I když se několikrát ujišťuji, zda je opravdu v pořádku, že o takových věcech mluvíme, je velmi klidná, se situací se zdá smířená a říká, že jediné, co potřebuje, je dostat to ze sebe. „Nesla jsem si to v sobě hodně dlouho, poprvé jsem se s tím svěřila, až když mi bylo 37 let,“ vysvětluje.
Soused
Jitčin příběh začíná v deseti letech. „Přestěhovala jsem se s matkou a sourozenci do jiné vesnice. Měli jsme tam sousedy, kteří měli postiženého chlapečka, kterého jsem občas chodila hlídat,“ říká.
Kromě nemocného dítěte měli ale sousedé i syna, který byl o 4 roky starší než Jitka. „Začalo to celé postupně. Nejprve mě začal osahávat, pak po několika měsících přišlo i svlékání a později i pohlavní styk,“ říká.
Jitka se ale bála a nikomu se s problémem nesvěřila. „Neměly jsme s mámou dobrý vztah, nevěřila by mi. Takže jsem to nemohla říkat vůbec nikomu, i když jsem se občas snažila,“ říká. Hodně ale utíkala ke svému otčímovi, který bydlel na jiném místě.
Bohužel, ani tam nebylo bezpečno, protože se o zneužití pokusil i otčímův kamarád. Do celého případu začala zasahovat policie, nic se ale nevyřešilo a ani Jitčinu matku situace příliš nezajímala. Jitka ale kvůli pomoci, které se jí nedostalo, přišla o veškerou naději a důvěru.
„Začala jsem se pak chovat hodně jinak. Nikoho to ale nezajímalo, nikdo nepátral po příčině. A soused prostě beztrestně pokračoval ve zneužívání,“ říká Jitka.
Kdyby tohle někdo udělal mému dítěti a já se to dozvěděla, tak ho zabiju.
I přesto, že se celá situace později vyřešila, Jitka si následky nese dodnes. „Hodně se to promítá do mých vztahů. Mám pocit, že jediné, co mužům mohu dát, je sex. A beru to jako svou povinnost,“ vysvětluje.
Situaci také vnímá s odstupem jinak jako matka tří dětí. „Mám dva kluky a nejmladší devítiletou holčičku. Snažím se jí hlavně vysvětlit, že kdyby se něco takového dělo, nemusí se bát se mi svěřit,“ říká. „Upřímně ale říkám, že kdyby tohle někdo udělal mému dítěti a já se to dozvěděla, tak ho zabiju,“ dodává.
