Nová data Národního institutu SYRI ukazují, kde v Česku lidé nejčastěji umírají dřív, než se dožijí 65 let.
Kde v Česku se žije nejdéle a kde naopak lidé umírají předčasně? Data Národního institutu SYRI ukazují, že jsou na tom nejhůř oblasti na severu Čech a části severní Moravy. Na druhou stranu nejpříznivější situace panuje v Praze, vybraných částech středních a jižních Čech a na Vysočině.
Rozdíly mezi regiony jsou přitom obrovské. Pravděpodobnost, že se muž v Kadani nedožije 65 let, je 28 procent, zatímco v Novém Městě nad Metují jen 14 procent.
Podobně výrazné rozdíly jsou i v naději na dožití při narození. Například muž narozený v Černošicích či Šlapanicích se průměrně dožije nad 79 let, zatímco na Karviné je to zhruba o sedm let méně a v Orlové dokonce o téměř osm let méně.
Zatímco u mužů v předčasné úmrtnosti dominuje Moravskoslezský kraj, nejvyšší podíl žen zemřelých před 65. rokem vykazuje Karlovarský kraj, kde se tohoto věku nedožije 14 procent žen. Těsně za ním následují Ústecký a Moravskoslezský kraj s 12procentním podílem. Naopak nejpříznivější situace je v Praze a na Vysočině, kde předčasná úmrtnost žen dosahuje 9 a 8 procent.
„V oblastech nejvíce zasažených předčasnou úmrtností – především v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Olomouckém kraji – více než čtvrtina zemřelých mužů nedosáhla 65 let a ztrácí téměř patnáct let potenciálně zbývající délky života. Významným faktorem je struktura příčin smrti – v Ústeckém kraji dominují onemocnění kardiovaskulární soustavy, zatímco v Moravskoslezském a Olomouckém kraji se na předčasné úmrtnosti výrazně podílejí vnější příčiny smrti, tedy nehody a úrazy,“ vysvětluje Klára Hulíková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
