Jde o novinky v rámci dokumentu Státní kulturní politiky, který mnoho lidí kritizovalo.
Ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře (za Motoristy) informovalo o zásadních změnách v přístupu k nejvýznamnějším kulturním událostem v zemi. Cílem rozsáhlé revize dosavadních memorand a smluv o spolupráci je podle úřadu zajistit, aby finanční a institucionální podpora státu přesně odpovídala novým prioritám Státní kulturní politiky. Na stole je tak i budoucnost dosavadního modelu spolupráce s oblíbenými a velkými akcemi, jako jsou Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary či prestižní hudební festival Pražské jaro.
Záměrem ministerstva podle oficiálního vyjádření na sociálních sítích není spolupráci s klíčovými institucemi a pořadateli zcela ukončit, ale nastavit ji tak, aby byla „účelnější“. Co přesně toto prohlášení znamená a na co se mají instituce připravut, zatím resort neupřesnil.
Tento krok přímo navazuje na nový vládní dokument o státní kulturní politice, který kabinet prosadil navzdory silnému odporu části odborné veřejnosti i samotné kulturní obce. Zatímco vedení Pražského jara již podle resortu aktivně přistoupilo k diskusi a předložilo vlastní návrhy na další rozvoj, jednání o nových podmínkách s karlovarským festivalem teprve proběhnou.
Ohlašované změny v dotační politice však v kulturním sektoru vyvolávají značnou nervozitu, neboť mnozí pořadatelé pocítili tvrdé škrty už v průběhu letošního roku. Výrazným příkladem je Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, který zrovna slaví třicet let své existence. Podle ředitele Marka Hovorky klesla státní podpora pro letošní ročník o dva miliony korun, přičemž celkový rozpočet desetidenní akce činí zhruba pětadvacet až třicet milionů. Podobné plošné krácení v řádech statisíců až milionů korun zasáhlo i řadu dalších zavedených akcí.
Kontroverze budí i rétorika ministerstva u právě vyhlášených dotačních výzev na příští rok, při nichž úřad deklaroval, že začíná „uklízet i v samotném systému“. Tento postoj naráží na nepochopení odborníků, jelikož dosavadní grantový systém vznikal léta za široké shody kulturní obce a byl dlouhodobě hodnocen jako vysoce transparentní a funkční.
Situaci příliš nepomáhá ani způsob komunikace ministerstva. Úřad zásadní informace o budoucnosti financování často zveřejňuje téměř výhradně přes sociální sítě. Odborná veřejnost si stěžuje, že ministerstvo svá původně radikální rozhodnutí zmírňuje až ve chvíli, kdy čelí ostré kritice. Podobný scénář se odehrál u projektu Česká knihovna, který měl být původně zcela zrušen, ale po vlně nesouhlasu byl nakonec pro letošní rok zachován s polovičním rozpočtem.
