O jevu El Niño už jsi určitě někdy slyšel*a. Ať už v článcích o klimatu či v předpovědích. Víš ale vůbec, co to je? A proč by tě to vlastně mělo zajímat?
Slýcháme to docela často. Přichází El Niño a s ním i vlna oteplení. Jenže málokdy si uvědomíme, jaký reálný dopad na naše životy tato věta má. Kromě toho, že nám přináší nepříjemné vlny veder, totiž ovlivňuje i pěstování některých plodin, může zvyšovat riziko extrémních jevů a nemocí nebo narušovat rybolov. Klimatická krize, které všichni čelíme, navíc vše jen zhoršuje.
Zprvu je důležité si připomenout, že jde o naprosto přirozený a opakující se klimatický jev. „Na změnu počasí se člověk prostě musí adaptovat, kontrolovat ho nemůžeme,“ připomněl na konferenci k jevu pořádané Asociací pro mezinárodní otázky Tomáš Maier z ČZU. „Hlady určitě neumřeme.“
Nastává, když zeslábnou východní pasáty a teplejší voda se začne hromadit ve východní části rovníkového Tichého oceánu u západního pobřeží Chile, Peru a Ekvádoru. Za normálních podmínek silné větry podél rovníku tlačí teplou vodu při hladině oceánu z Jižní Ameriky západním směrem k Indonésii.
Ale v období, kdy nastává El Niño, je to jinak. Během podzimu a zimy v této době větry na rovníku výrazně oslabují, což způsobuje, že se teplá voda posouvá zpět k pobřeží Jižní Ameriky. Jevy El Niño obvykle trvají 9 až 12 měsíců a objevují se jednou za 2 až 7 let. Poslední proběhl v letech 2023 a 2024.
Jak jev pocítíme?
El Niño tak primárně přináší oteplení. Například to minulé nám doručilo nejteplejší rok v historii měření, kdy poprvé překročilo hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Po El Niñu může následovat fáze La Niña. Ta bývá zpravidla chladnější, kvůli změně klimatu se však i tento jev postupně otepluje. Například La Niña v letech 2025 a 2026 byla přibližně stejně teplá jako vrchol El Niño v letech 2015 a 2016.
Rok od roku je El Niño teplejší a potenciálně nebezpečnější. Právě kombinace tohoto jevu s globálním oteplováním působí velké problémy. Například bělení korálů, ke kterému před lety 1997 a 1998 vlivem El Niña vůbec nedocházelo. V letech 2014 a 2017 už bylo bělením zasaženo 68 procent korálových oblastí na světě a v letech 2023 až 2025 už 84 procent.
Nyní jsou globální teploty v průměru o 1,4 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Jev El Niño by je mohl ale ještě zvednout. V roce 2027 bychom mohli čelit oteplení až o 1,61 stupně Celsia. Čeká nás totiž silný až velmi silný jev. Teplota povrchu moře dle předpovědi vědců a vědkyň z Climate Brink vyvrcholí v prosinci na 3,1 stupně Celsia nad průměrem. Na tom, že dojde k oteplení povrchu moře na dva až tři stupně nad průměrem, se shodují i prognózy institutu IRI i centra ECMWF.
Jak ovlivňuje nás?
Nejde ale jen o čísla ve statistikách. Oteplování světa společně s El Niñem totiž značně ovlivňuje naše životy. A do větší míry, než si možná myslíš. Nejde totiž jen o to, že nám je v létě horko a musíme kupovat klimatizace. Přináší totiž i rizika povodní a sucha, která mohou vést k neúrodě, častějším lesním požárům, narušení rybolovu, nárůstu konfliktů a zvýšenému riziku nemocí. Jevy El Niño tak v důsledku mohou zkracovat očekávanou délku života a způsobovat hospodářské ztráty.
Snižují tak růst HDP o biliony dolarů. El Niño navíc zvyšuje ceny zemědělských i lesnických komodit a může zvyšovat kolísání na energetických trzích. Tímto vlivem tak dochází i k růstu inflace. Klimatický fenomén El Niño výrazně ovlivňuje počasí na většině planety, přičemž jeho dopady sahají od extrémních such až po ničivé záplavy.
V Asii přináší od prosince do února vlny veder a sucha, které ohrožují produkci základních plodin, jako jsou rýže, káva či palmový olej, v zemích jako Indie, Indonésie, Vietnam či Filipíny. Tato sucha vedou k rozsáhlým rašelinovým a lesním požárům a na pobřeží zvyšují riziko cholery a malárie. V Austrálii El Niño zvyšuje riziko vln veder, mrazíků, požárů buše a snížení výnosů pšenice, přestože přináší méně cyklonů.
Střední a Jižní Amerika čelí na severozápadě a v Amazonii mrazům, extrémům počasí či suchu, což devastuje těžbu kovů i rybolov – například v Peru způsobil výpadek lovu ančoviček miliardové ztráty. Naopak v Paraguayi či Argentině vyšší srážky svědčí pěstování sóji. V Severní Americe fenomén způsobuje mírnější zimy na severozápadě a chladnější, vlhčí období na jihu, kde sice prospívá pšenici, ale zároveň utlumuje populace lososů. V Africe El Niño přináší sucho a hrozbu hladomoru na jihovýchod a do Etiopie, zatímco ve východní části kontinentu vyvolává silné záplavy i šíření nemocí, jako jsou cholera, malárie a horečka Rift Valley.
Evropa bývá přímými dopady jevu El Niño zasažena nejméně, pokud se nejedná o mimořádně silnou epizodu. I tak kontinent pociťuje jeho následky zprostředkovaně skrze narušení globálních dodavatelských řetězců. Zejména u komodit, které se v Evropě ve velkém nepěstují či netěží, jako jsou káva, kakao, rýže, palmový olej nebo chilská měď.
Pokud jde o samotné počasí, El Niño do severozápadní Evropy a Spojeného království obvykle přináší teplejší léto, zatímco v případě velmi silného průběhu může zvýšit výskyt zimních bouří. Jižní Evropa se pak v letních měsících potýká s vlhčím průběhem počasí, než je běžné.
Jaké plodiny jev zasáhne?
Jak už jsme zmínili výše, El Niño ovlivňuje i zemědělskou produkci. Přestože jsou světové trhy podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v současnosti poměrně dobře zásobené, El Niño představuje závažný zásah do globální potravinové bezpečnosti. Dopady se navíc potkávají s už tak napjatými dodavatelskými řetězci, které dlouhodobě čelí geopolitickým nejistotám, vyšším nákladům na hnojiva či dopravním omezením.
- Rýže: Výkyvy počasí zasáhnou klíčové asijské pěstitele, tedy Indii, Thajsko a Vietnam. Očekává se globální pokles produkce o 9,9 milionu tun (-1,75 procenta). Rizikem jsou i jednostranná vývozní omezení, podobně jako v roce 2023, kdy indický zákaz vývozu vyvolal cenový skok až o 40 procent.
- Pšenice a obiloviny: Sucha v Austrálii a USA sníží vývozní kapacity a očekává se celosvětový pokles o 35,9 milionu tun (-4,26 procenta). Dopady však mohou částečně vykompenzovat lepší podmínky v jiných regionech.
- Káva: Ohrožena je zejména odrůda robusta ve Vietnamu a Indonésii (tvoří 50 procent světové produkce), kde sucho zasáhne plodiny přímo ve fázi vývoje. U brazilské arabiky může El Niño zpočátku zabránit mrazům, dlouhodobě ale hrozí sucho, které negativně ovlivní sklizeň pro rok 2027.
- Kakao: Západní Afrika (Pobřeží slonoviny a Ghana tvoří polovinu světové produkce) je extrémně zranitelná. Minulé epizody ukázaly, jak kombinace přívalových dešťů, plísní a následného sucha dokáže ztrojnásobit ceny kakaa na rekordních 12 000 amerických dolarů za tunu.
- Cukr: V Brazílii mohou nadměrné srážky narušit probíhající sklizeň a zhoršit kvalitu, i když dlouhodobě vláha prospěje další úrodě. Naopak v Indii a Thajsku vyvolá El Niño nejslabší monzuny za poslední roky a výrazný propad produkce.
- Sója: Je jednou z mála výjimek, které El Niño svědčí. Očekává se globální nárůst produkce o 11,6 milionu tun (+2,7 procenta).
Dopady na peněženky spotřebitelů se neodrazí pouze v reálném nedostatku plodin, ale také v očekávání trhu a případných panických restrikcích vývozních politik. Mezinárodní ceny komodit a spotřebitelská inflace reagují se zpožděním, tudíž se hlavní vlna zdražování dá očekávat na sklonku roku 2026 a během roku 2027. Významný dopad na zemědělskou produkci v EU se ale podle Michaely Kožmínové z AMO neočekává.
Důležité je také zmínit, že El Niño není jediným jevem, který může za zdražování potravin. Jev má spíše dopad na zmíněné lokality, my si totiž za jídlo v supermarketech připlatíme i kvůli celním opatřením, zdražování hnojiv a paliv, změně klimatu i probíhajícím konfliktům, jako je například momentální lodní krize v Hormuzském průlivu. Jde tak spíše o kombinaci problémů, které se vzájemně doplňují a vedou k inflaci.
A co El Niño v Česku?
Během podzimních měsíců obvykle podle Martina Pechy z Českého hydrometeorologického ústavu nepozorujeme žádný jasný signál, kterým by fáze El Niño ovlivňovala počasí v České republice. Změna přichází až v zimě, kdy jednoznačně převažují teplotně nadprůměrné měsíce. Co se týče srážek, zimní období jako celek bývá nejčastěji průměrné až nadprůměrné.
Problém však nastává u ukládání zásob vody ve sněhové pokrývce – ve většině případů jsou tyto zásoby pouze podprůměrné, v lepším případě průměrné. V nižších a středních polohách bývá množství sněhu minimální. Na horách bývá podprůměrná především první polovina zimy, druhá polovina přinášela variabilnější výsledky zejména v období před rokem 1995.
Na základě těchto historických souvislostí lze očekávat, že nadcházející zimní sezóna bude jako celek s vysokou pravděpodobností teplotně nadprůměrná, i když druhá polovina zimy by mohla přinést mírné ochlazení. Srážkově by zima měla dosáhnout průměrných až nadprůměrných hodnot. Tvorba sněhové pokrývky však zůstane spíše podprůměrná. Pokud se naplní scénář nadprůměrných srážek (byť převážně dešťových), existuje šance na alespoň částečné doplnění vody do krajiny.
Česká republika se potýká s významným suchem již od června 2026. Během léta dosáhlo mimořádné úrovně, a to jak v případě podzemních a povrchových vod, tak i z pohledu půdní vlhkosti. Přestože zářijové povodně v roce 2024 dočasně doplnily vodní zásoby, následovalo dlouhé období s převahou teplotně nadprůměrných a srážkově podprůměrných měsíců, které navíc doprovázely dvě srážkově i sněhově slabé zimy. Současný stav je tak výsledkem dlouhodobých procesů, na kterých se podepsalo jak extrémně suché období z let 2015 až 2020, tak nepříznivý vývoj od podzimu 2024.
K výraznému zlepšení situace a doplnění vodních zdrojů by byla potřeba velmi vydařená zima s bohatou sněhovou pokrývkou, což je však podle předpovědí nepravděpodobné. Druhou možností je alespoň srážkově nadprůměrný závěr podzimu a nadcházející zima. Pokud k doplnění zásob vody v krajině a vodních nádržích nedojde, bude situace se suchem v příštím roce ještě kritičtější a jeho dopady pocítíme naplno již během jarních měsíců.
