Black Friday letos připadá na 27. listopadu, slevy už ale začínají létat do feedu měsíc předem. Část z nich jsou opravdu dobré tipy. Část jsou nafouknutá čísla, která ti nic neušetří. A část jsou rovnou podvody, po kterých nemáš ani zboží, ani peníze.
Znáš to. Scrolluješ, TikTok ti mezi dvěma videi podstrčí obrázek s kódem od influencera, Instagram ukáže boty za polovic a do mailu ti dorazí třetí „poslední šance“ za den. Black Friday už dávno není jeden pátek po americkém Díkůvzdání. Je to měsíc trvající stav, kdy máš pocit, že pokud nenakoupíš teď, prohráváš.
Právě na tomhle pocitu stojí celý byznys falešných slev i podvodů. Neútočí na tvou peněženku, ale na pozornost. Psycholožka PhDr. Romana Mazalová, Ph.D. nám vysvětlila, proč nám v tomhle období tak snadno vypíná úsudek a jak poznat, kdy je potřeba zpomalit.
Proč na Black Friday naletíme snáz než jindy
Podvodníci si tohle období nevybrali náhodou. Podle Romany Mazalové hraje roli zvláštní kombinace důvěry a spěchu. „Během Black Friday se některé věci opravdu dají koupit výhodně, a pokud jsme už třeba na elektronice nebo domácím spotřebiči ušetřili, snáz uvěříme i další lákavé nabídce,“ vysvětluje.
Jinými slovy: jedna dobrá zkušenost ti sníží obranu pro všechny další. Mozek si řekne, že tohle je ta doba, kdy se slevy dějí, a přestane se ptát, jestli je ta konkrétní reálná.
Druhou vrstvou je tlak času. Slevy jsou dnes všude klidně celý měsíc a obchody je doplňují odpočty a hláškami o posledních kusech. „Kvůli hláškám ‚akce končí za deset minut‘ nebo ‚zbývají poslední dva kusy‘ můžeme víc řešit, jestli nákup stihneme, než komu posíláme peníze,“ říká Mazalová.
To je možná nejdůležitější věta celého článku. FOMO z odpočtu přepne otázku z „je to bezpečné?“ na „stihnu to?“. A přesně v tu chvíli přestáváš kontrolovat adresu webu, recenze i to, kdo obchod vůbec provozuje.
Přeškrtnutá cena, která nikdy neexistovala
Nejběžnější trik není podvod v trestněprávním smyslu. Je to čistá psychologie cenovky. Mazalová ho popisuje na jednoduchém příkladu: dvě stejné pánvičky za 700 korun, jen u jedné visí přeškrtnutá „původní cena“ 1 499 korun.
„Ta ‚zlevněná‘ nám může připadat jako lepší koupě, protože máme pocit, že za méně peněz dostáváme něco hodnotnějšího,“ říká. Obchodník nadsadí původní cenu, ty máš radost z výhodného nákupu a přitom jsi neušetřil ani korunu.
Přesně proti tomu míří pravidlo, které platí od 6. ledna 2023. Podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele musí obchod u slevy uvést nejnižší cenu, za kterou zboží prodával v posledních 30 dnech před akcí, a slevu počítat z ní.
Funguje to? Napůl
U velkých zavedených e-shopů nejnižší cenu za 30 dní dnes běžně najdeš a obchody si na ni dávají pozor, protože nechtějí riskovat pokutu ani ztrátu důvěry. Kličky se ale objevují pořád.
Jedna z nich se týká slevových kódů. Mazalová ji ukazuje na sluchátkách: běžně stojí 3 000 korun, ale s veřejně dostupným kódem je kdokoliv koupí za 1 500. O týden později stojí 1 800 a obchod hlásí „sleva 40 procent“. „Slevu totiž počítá z původních tří tisíc a předchozí cenu s kódem ignoruje. Vy přitom zaplatíte o 300 korun víc než před týdnem,“ vysvětluje.
Druhá klička začíná na sociálních sítích. Na Instagramu vidíš boty se slevou 40 procent, po prokliku na e-shop je tam sleva deset procent. Vysoké číslo tě mělo jen dostat do obchodu. Podle Mazalové to ale může fungovat i obráceně: když slibovanou slevu nenajdeš, spíš tě to naštve a od nákupu odradí.
Že nejde o okrajový problém, ukazují i čísla České obchodní inspekce: jen v prvním půlroce, kdy nové pravidlo platilo, za jeho porušení rozdala 39 pokut v celkové výši 563 500 korun.
Když nejde o slevu, ale o tvoje peníze
Nafouknutá cena tě stojí pár stovek. Skutečný podvod tě může stát všechno, co máš na kartě. A podle Mazalové v tom podvodníkům čím dál víc pomáhá umělá inteligence. Na co si dát dnes pozor?
- Klony známých e-shopů. „AI podvodníkům usnadňuje napodobit web známého obchodu,“ říká. Objevily se třeba kopie Tescomy, Sportisima nebo Super Zoo, na které lákaly reklamy se slevami 70 až 90 procent. Lidé zaplatili v domnění, že nakupují u známé značky, peníze ale skončily u podvodníků a zboží nedorazilo.
- SMS o balíku. Přijde zpráva, že tvůj balík nejde doručit a musíš doplatit pár korun. Odkaz vede na stránku, která vypadá jako web dopravce a chce údaje ke kartě. Kdo je vyplní, předává je podvodníkům, kteří pak kartou volně platí.
- Influencer, který nic nedoporučil. Na sociálních sítích podvodníci zneužívají známé tváře. Bez souhlasu použijí podobu influencera, aby reklama vypadala jako jeho osobní tip. Odkaz ale vede na podvodný web, který z tebe tahá peníze nebo osobní údaje.
- TikTokový „tajný kód“. Údajně vyhozený zaměstnanec z pomsty sdílí kód na šperky zdarma, stačí zaplatit poštovné. „Jenže právě za dopravu zaplatíte přemrštěnou částku a místo slibovaných šperků dostanete levnou napodobeninu, nebo vůbec nic,“ upozorňuje Mazalová. Celý trik stojí na tom, že formát vypadá jako drama a insider info a ne přímá reklama.
Checklist na dvě minuty
Nemusíš být detektiv. Podle Mazalové stačí hlídat pár signálů, a pokud jich nabídka splňuje víc najednou, je čas dát ruce pryč.
- Obří slevy skoro na všechno. 70–90 procent na celý sortiment je spíš návnada.
- Nevíš, kdo obchod provozuje. Chybí firma, IČO, adresa nebo reálný kontakt.
- Recenze jen na vlastním webu. Hledej hodnocení jinde, třeba na srovnávačích, TrustPilotu nebo v Google recenzích.
- Platba jen předem převodem na účet. Žádná karta ani dobírka? Velký red flag.
- Adresa „skoro“ sedí. Písmeno navíc, pomlčka, jiná koncovka domény. „Raději si sami vyhledejte oficiální web značky a ověřte, jestli stejnou nabídku najdete i tam,“ radí Mazalová.
A k tomu jedno pravidlo nad všemi: když tě odpočet tlačí do rychlého rozhodnutí, zastav se. Pokud je nabídka skutečná, deset vteřin kontroly ji nezabije.
Naletěl*a jsem. Co teď?
Rozhoduje rychlost. Pokud zjistíš, že jsi zaplatil falešnému e-shopu, Mazalová radí hned volat bance, vysvětlit, co se stalo, a požádat ji, jestli platbu ještě nejde zastavit nebo peníze získat zpět.
- Zavolej bance. Čím dřív, tím líp.
- Zablokuj kartu, pokud podvodník získal její údaje.
- Schovej důkazy. Zprávy, potvrzení o platbě, screenshoty podvodného webu.
- Nahlas to policii.
- U klamavé slevy podej podnět České obchodní inspekci. Peníze ti to ale samo nevrátí.
Pokud jsi platil*a kartou a zboží nepřišlo, zeptej se banky na chargeback, tedy reklamaci platby přes kartu. U běžného převodu z účtu na účet ho podle zkušenosti Mazalové použít nejde. I tak ale má smysl ozvat se bance co nejdřív.
Sleva, která počká
Black Friday není zlo. Některé věci se v listopadu opravdu dají koupit levněji a nikdo ti nebere radost z dobrého úlovku. Problém je, že stejný pocit „teď, nebo nikdy“ využívají obchody s nafouknutými cenami i lidé, kteří ti nechtějí prodat nic. Nejlepší obrana tak není aplikace ani rozšíření do prohlížeče. Je to jednoduchý návyk: raději se dvakrát zeptej.
