Petr Pavel zajel do Ústí nad Labem na kontaktní kampaň. Refresher byl u toho.
„Podívej, není to krása?“ říká starší dáma ke své podobně staré kamarádce a pokynem bradou ukazuje na zaplněné Kostelní náměstí v Ústí nad Labem. Právě tady se v úterý úderem 16. hodiny sešly asi dva tisíce lidí, aby si vyslechly, co jim chce říci prezidentský kandidát Petr Pavel. „Jestli ty volby nakonec dopadnou jinak, tak já už fakt nevím,“ dodává paní a její kamarádka přikyvuje.
Generál ve výslužbě se před kostelem Nanebevzetí Panny Marie dočkal podpory, kterou opravdu nečekal. Skoro by se zdálo, že Ústí získalo přídomek „Babišovo“ omylem. Lidé burácejí, tleskají, hvízdají. Skandováním „Pavel na Hrad!“ si jistě nejeden z jeho podporovatelů vykřičí hlasivky. Není přitom zaplněno pouze náměstí, ale i okolní ochozy obchodního centra. Dorazili mladí lidé, studenti, děti i kojenci, občané ve středních letech i senioři.
Nad lidmi s plackami „Vraťme Česku řád a klid“ na klopách vlaje několikametrová vlajka Severoatlantické aliance, kterou donesl jeden z účastníků. Vypadá to, že od úterý je sever Pavlův. A i to by v druhém kole mohlo rozhodnout.
I v Ústí žijí normální lidé!
„Vytvořili jste tu opravdu krásnou kulisu. Myslel jsem, že se pozdravím s pár lidmi, možná se s někým vyfotím. Tohle jsem opravdu nečekal, zaskočili jste mě,“ obrací se Petr Pavel k davu, ve kterém se mačká pár tisíc lidí. „I v Ústí žijou normální lidi!“ dostává se mu laškovné odpovědi.
Jen pár minut poté, co se prezidentský kandidát po snad stém potřesení pravicí a tisícerém selfíčku prodírá na pódium, je jasné, co hlavně potřebuje Ústečanům předat. „Někdo šíří zprávu, že až bude zvolen Pavel, tak nás vtáhne do války. Je to naprostý nesmysl. Nic takového bych naší zemi neudělal – tím ale neříkám, že máme rezignovat na vše špatné, co se děje. Pokud bychom tomu jen přihlíželi, tak se to dříve či později přelije i k nám,“ říká na malém pódiu, kde stojí po boku své manželky Evy. Reaguje tak na šířící se dezinformace – které se mimo jiné objevily i na billboardu jeho protikandidáta Andreje Babiše.
Namístě je ovšem otázka, zda se vymezení proti dezinformaci, která aktuálně hýbe internetem i rodinnými spory, dostane k těm, kteří jí věří. Tak trochu to totiž vypadá, že na Kostelním náměstí se setkali převážně ti, kteří chtěli dokázat, že „i v Ústí žijí normální lidé“. Tedy že nepatří k těm 183 tisícům lidí z Ústeckého kraje, kteří v prvním kole prezidentské volby volili Andreje Babiše.
Proč Ústí volilo Babiše? Protože je to „přece Ústí“!
Téměř všichni účastnící setkání, se kterými jsme mluvili, byli rozhodnutými voliči. Většina z nich generála volila již v prvním kole – a v druhém kole mu hlas hodí „už tuplem“. Takřka pokaždé na otázku, proč má podle nich u Ústečanů větší podporu Babiš, pomyslným prstem ukazovali na „ty druhé“ – na „ty lehce zmanipulovatelné“. Nebo jednoduše odpovídali: „No jo, je to Ústí.“ Skoro, jako by Ústí byla dvě.
Nikdo nám ale argument „to je zkrátka Ústí“ nebyl schopen vysvětlit. „Občas se tu rozhlédněte a zajeďte mimo centrum,“ bylo nám akorát doporučeno.
„Je to rudé Ústí. Vždy bylo komunistické, tak je logické, že i teď volí pana Babiše,“ zmiňuje paní Mirka Lišková, která ve městě žije. Náš rozhovor přerušuje náhodná kolemjdoucí: „Máte generála naruby!“ volá a ukazuje směrem k přetočené placce, kterou má Ústečanka připnutou na zipu u bundy.
Již od prvního kola jsou o své volbě přesvědčeni také pan Martin a paní Marcela, pár ve středních letech, který do Ústí dorazil z nedaleké vesnice. „Jsme tu, abychom viděli budoucího prezidenta!“ zvolá promptně pan Martin. Sami si ale nejsou jistí, jestli generál dokáže své (zatím) nevoliče přesvědčit. „Tyhlety nejde přesvědčit. Jsou tak zarputilí, že si občas říkám, jestli my volíme toho správného kandidáta,“ dodává paní Marcela. Kdo jsou „tihleti“, se opět nedozvídáme.
Přece jen se nám ale daří v davu lidí vypátrat někoho, kdo o volbě Petra Pavla zatím pouze přemýšlí. Je jím zhruba padesátiletý František Katriňák, který svého práva volit v prvním kole nevyužil. „Líbilo by se mi, kdyby v Ústí nastolil pořádek, tady je strašnej bordel. Každej si dělá, co chce. Nikdo nemá k ničemu respekt. Takového pána potřebuje republika jako sůl,“ říká. Na otázku, zda zvažuje i volbu bývalého premiéra Babiše, říká jednoznačné „ne“: „Lidem dá k dávkám dvě tři stovky a oni se z toho můžou zbláznit,“ vysvětluje.
Babiše volí „svéhlavé“ seniorky
Zhruba polovina lidí, které jsme na Kostelním náměstí oslovili, pomyslným prstem ukazovala rovněž na starší generaci. Vrásky na čele jim způsobují především svéhlavé maminky – seniorky. Tak je tomu třeba v rodině paní Veroniky, která na setkání dorazila se svou malou dcerkou Anetkou, usazenou takzvaně „na koni“. Po prvním kole prezidentské volby paní Veronika přesídlila do táboru generála Pavla od Karla Diviše a svým rozhodnutím si je jistá. Přesvědčit už zbývá jen maminku.
„Říkám mamince, že Babiš je jenom populista – jájánek. Řekla jsem jí, že jestli ho bude volit, tak ji zbavím svéprávnosti,“ směje se s notnou dávkou nadsázky. Mezi širší rodinou ani přáteli se ale o volbách raději nebaví. „Tady v Ústí se stydíme za to, koho volíme. Tak raději mlčíme,“ uzavírá.
Stejný přístup razí i Pavel a Petra, mladý manželský pár žijící nedaleko Ústí nad Labem. „Moje maminka volí Babiše, ale nijak se ji přesvědčit nesnažíme. Ať si volí, koho chce, stejně je nepřesvědčitelná,“ směje se Petra. Manželé se na Kostelním náměstí ocitli dle svých slov tak trochu náhodou. Když se jich táži, jak se někdo náhodou ocitne na kampani prezidentského kandidáta, výmluvně ukazují na tašky s nákupem. Stojíme před supermarketem Billa.
Pavel v Ústí rozpoutal davové šílenství hodné „áčkové“ celebrity
Ta pravá akce se ale spustí v moment, kdy Petr Pavel opouští pódium. Ještě ovšem stihne převzít dárek od podporovatelky oblečené v kroji, která do Ústí nad Labem přijela z Benešova nad Ploučnicí. „Svému“ prezidentskému kandidátovi přivezla podkovu pro štěstí a sošku Pražského Jezulátka, na němž stojí: „On je král, vy generál. Pokud vyhrajete, vládněte jeho láskou.“ Davem se line vlna dojetí.
K lidu hovoří Petr Pavel zhruba dvanáct minut. Stačilo. Teď chce být mezi nimi. Kontaktní kampaň dostává úplně jiný rozměr. Na náměstí je doslova hlava na hlavě. Není možné udělat krok dopředu ani dozadu. Situaci se snaží kočírovat manželka prezidentského kandidáta Eva Pavlová vlídnými slovy: „Když ho umačkáme, nedostane se na Hrad. Udělejme prostor, vystřídáme se.“ Marná snaha.
„Láďo! Kde je Láďa?!“ ozve se další ženský hlas ve shluku. „Tadyyy!“ zvolá nadšeně asi desetiletý chlapec a v moři hlav je vidět pouze jeho ruka. „Hlavně nepadej, nebo tě ušlapou,“ zavolá starostlivě žena k malému Láďovi.
Všem jde o jediné – selfíčko na Instagram, potřesení pravicí, popřání hodně štěstí do druhého kola a předání obdivných vzdechů o frajerství. Hlavně tedy ale o to selfíčko. „Pozor, s dovolením. Já už mám splněno,“ dere se ven z noční můry všech klaustrofobiků muž ve středních letech. Podobnou atmosféru lze v Česku zažít snad jen ve Varech při příjezdu áčkové celebrity.
Prezidentský kandidát se všemi klábosí, vtipkuje, usmívá se. S každým, kdo o to požádá, se trpělivě fotí. Krátkou procházku, která by zabrala všeho všudy dvě minuty, jde s davem půl hodiny. Klid si zachovává i ve vypjatých situacích, kdy se lidé překřikují, strkají, skáčou pod auta, děti pláčou. Nic jiného mu ale asi nezbývá – jeho tým situaci z organizátorského hlediska dle všeho podcenil. Tolik generálových podporovatelů v Ústí snad nikdo nečekal.
Skoro na minutu přesně hodinu po svém příjezdu Petr Pavel zase nasedá do své dodávky a odjíždí. Dav ho ještě několik metrů (pro)následuje. Bývalý generál má stažené okénko, loučí se, podává ruku. „Kam se hrabe Michael Jackson!“ ozve se z davu ještě předtím, než Pavel zamíří zpět do Prahy.
