Ceny plynu v Evropě prudce rostou a blížící se zima může být pro řadu domácností finančně náročná. Evropská komise upozorňuje, že skoro 50 milionů lidí už teď nemá dost peněz na dostatečné vytápění domova.
Evropské ceny plynu ve středu krátce překročily 100 eur za megawatthodinu, což je nejvíc od prosince 2022. Prudké zdražování energií proto ve čtvrtek 29. října řeší ministři energetiky EU v Lucemburku. Eurokomisař Dan Jørgensen před jednáním varoval, že nadcházející zima může být pro miliony domácností mimořádně náročná.
Ministři řeší prudký růst cen ropy a plynu, který souvisí mimo jiné s konflikty na Blízkém východě. Cena plynu na evropském velkoobchodním trhu ve středu krátce překročila 100 eur za megawatthodinu, nejvyšší hodnotu od prosince 2022. Oproti období před válkou s Íránem je zhruba trojnásobná.
Plyn je dražší a zásoby nižší než loni
Evropské zásobníky plynu byly k 21. říjnu naplněné přibližně ze 75 procent. Loni touto dobou dosahovaly zásoby zhruba 83 procent, vyplývá z aktuální zprávy evropského energetického regulátora ACER.
Podle Jørgensena ale Evropě zatím bezprostředně nehrozí nedostatek energií. Problémem je hlavně jejich cena.
„I když nám nehrozí krize v dodávkách, lidem, kteří si nemohou dovolit natankovat nebo vytápět svůj domov, je to v podstatě jedno,“ upozornil eurokomisař.
Evropa je přitom na případnou energetickou krizi připravená lépe než v roce 2022. Podle agentury Reuters dnes spotřebovává přibližně o 18 procent méně plynu a je méně závislá na dodávkách z Ruska.
Jak je na tom Česko?
Podle nejnovějších dat Eurostatu si v roce 2025 nemohlo dovolit dostatečně vytápět domov 8,8 procenta obyvatel EU. V Česku šlo přibližně o 4,1 procenta lidí.
Situace se tedy oproti předchozímu roku zlepšila, nové zdražování energií ale může domácnostem opět zkomplikovat placení účtů.
Dražší plyn navíc automaticky neznamená, že se lidem okamžitě zvýší zálohy. Záleží třeba na tom, jestli mají zafixovanou cenu nebo jak jejich dodavatel nakupuje energie.
Co s tím chce EU dělat?
Ministři dnes diskutují i o možnostech snížení některých daní a poplatků, které tvoří část ceny elektřiny. Evropská komise zároveň zvažuje opatření na podporu výroby pohonných hmot v rafineriích.
Jørgensen ale varuje před plošnými dotacemi na fosilní paliva. Podle něj by měly být případné podpory pouze dočasné a cílené na lidi, kteří je skutečně potřebují.
Za dlouhodobé řešení považuje hlavně snižování závislosti na ropě a plynu, větší využívání obnovitelných zdrojů a úspory energií.
Zatím ale nejde o schválená celoevropská opatření. Ministři o možných řešeních teprve jednají.
