Odpůrci trestu smrti v Česku poprvé v historii převažují nad jeho zastánci. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
S tím, aby v Česku existoval trest smrti, souhlasí 42 procent lidí, zatímco 51 procent se vyjádřilo proti. V porovnání s rokem 1992 je počet odpůrců trestu smrti téměř čtyřnásobně vyšší. Vyplynulo to z jarního průzkumu CVVM, jehož se zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunismu. V uplynulých třech dekádách se nejvíce Čechů a Češek pro tento trest vyjádřilo v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily zhruba tři čtvrtiny dotázaných.
Zastánců trestu smrti ubývá
Počet zastánců trestu smrti trvale klesá od roku 2011. Proti poslednímu průzkumu v roce 2019 je jich o osm procentních bodů méně, naopak odpůrců trestu je o deset bodů více.
„Od roku 1992, kdy podpora trestu smrti činila 76 procent, se podíl stoupenců snížil o 34 procentních bodů, zatímco podíl odpůrců vzrostl v roce 1992 ze 13 procent na asi čtyřnásobek s rozdílem 38 procentních bodů,“uvedli autoři průzkumu.
Nejsilnějším důvodem proti trestu je podle veřejnosti to, že je u něj riziko možného zneužití a riziko justičního omylu. S těmito výroky souhlasily čtyři pětiny občanů. Za nejméně pádný důvod proti existenci trestu smrti považují dotázaní to, že je projevem politického populismu. S tvrzením, že obhajoba trestu smrti je projevem politického populismu, souhlasilo 37 procent lidí.
Z výroků podporujících trest smrti nejvíce lidí, tři pětiny, souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“. Naopak nejméně, 41 procent, podpořilo tvrzení o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“.
