Ačkoliv se jedná o jednu z vládních priorit, šance na úspěch ve sněmovně jsou momentálně poměrně mizivé.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) plánuje dle České televize návrh zákona o celostátním referendu předložit ještě na přelomu září a října. Jeho úspěšné zavedení do praxe se ale zatím zdá velmi nepravděpodobné. K prosazení ústavního zákona totiž koalice potřebuje podporu i od části opozice, a ta jí své hlasy podle všeho nedá. Ruku pro návrh odmítají zvednout i Piráti, kteří jinak prvky přímé demokracie dlouhodobě prosazují.
Vládní návrh momentálně podporuje hnutí SPD, se kterým probíhají interní jednání. Zbytek sněmovny je ale silně proti. Poslanec Karel Haas (ODS) koalici vyčítá, že s nimi o takto zásadní věci nejednala od samého počátku, zástupci KDU-ČSL zase argumentují tím, že by současný kabinet neměl vůbec měnit ústavu.
Zásadní krok ale učinili především Piráti. „S touhle vládou tenhle typ prosazování přímé demokracie otevírat nechceme, protože ho považujeme za snadno zneužitelný, a to zvlášť v době, kdy hrozí různé agrese a hybridní hrozby ze strany Ruské federace,“ vysvětlila postoj strany Kateřina Stojanová ze sněmovního ústavně-právního výboru. Strana totiž všelidové hlasování v jiných případech prosazuje, tím, že tento návrh odmítá, dává tak jasně najevo, že nechce spolupracovat s vládní koalicí v ničem.
Jak by zákon mohl vypadat?
Pokud by legislativa nakonec prošla, lidé by k urnám mohli chodit i kvůli zásadním celostátním otázkám. Návrh zákona má ale poměrně přísná pravidla a mantinely. Všelidové hlasování by zcela vylučovalo možnost rozhodovat o členství České republiky v Evropské unii a v NATO. Tabu by byly také jakékoliv změny samotné ústavy nebo daní. Aby bylo případné občanské referendum vůbec vyhlášeno, musel by navrhovatel starší osmnácti let nejprve posbírat minimálně 300 tisíc podpisů.
Následný proces by zahrnoval schválení vládou a kontrolu Ústavním soudem, který by ověřil, zda otázka neporušuje lidská práva. Prezident by pak do třiceti dnů vyhlásil termín hlasování. Aby byl výsledek závazný, muselo by se pro konkrétní změnu vyslovit minimálně 35 procent všech oprávněných voličů. „Snažili jsme se ho napsat tak, aby skutečně byl přijatelný i pro ty, kteří se na referendum dívají opatrně. Myslím si, že více ustoupit už příliš není možné,“ uvedl k současné podobě zákona ministr Tejc.
Celostátní referendum ale není jedinou ústavní změnou, kterou má současná vládní koalice v plánu. Kromě všelidového hlasování by kabinet rád do základního zákona státu v dohledné době zakotvil také českou korunu jako oficiální měnu nebo právo občanů na platby v hotovosti.
Zatím jediné celostátní referendum se na území Česka konalo v červnu 2003 a občané v něm měli možnost rozhodnout o přistoupení země k Evropské unii. Zúčastnilo se jej přes 55 procent obyvatel.
