Zatímco si u nás užíváme babího léta jako z pohádky, jsme na pomezí dvou šokujících meteorologických jevů. Západ a sever Evropy sužují rekordní vedra a na jihovýchod se severem Afriky naopak teploměry ukazují teploty až o deset stupňů nižší, než je průměr
Podle modelu Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí se nad severním Atlantikem drží hluboká tlaková níže a nad severovýchodem Evropy tlaková výše. Ty způsobují proudění vzduchu, které ochlazuje sever Afriky, blízký východ a Balkánský poloostrov s východní Evropou a naopak otepluje celý zbytek Evropy od Pyrenejského poloostrova po Skandinávii.
Například Španělsko zažilo nejdéle v roce zaznamenanou teplotu nad čtyřicet stupňů Celsia na pevninské části Evropy. Nejvyšší nadprůměrné teploty však zaznamenali obyvatelé Francie a Německa, které o víkendu překvapily třicítkové teploty, až o pět stupňů vyšší než je teplotní meziroční průměr.
Vlna horka nepoleví ani v následujících dnech, během nichž se očekávají hodnoty až o deset stupňů vyšší, než je pro tuto dobu běžné. Tropické teploty přesahující třicet stupňů Celskia hlásí Španělsko, Francie i Německo, kde by navíc mohl padnout zářijový teplotní rekord tohoto desetiletí. Doposavad byla nejvyšší německá zářijová teplota 32,2 stupně Celsia.
Opak pocítí pozdní dovolenkáři na Balkánském poloostrově nebo v Řecku, tam budou dosahovat teploty hodnot až k deseti stupňům Celsia pod průměrnými hodnotami. V Řecku tak bude v následujících dnech i podobně jako v Česku – lehce nad dvaceti stupni Celsia.
Východní Evropu zasáhly chladnější teploty už minulý týden, kdy ve slovenských Tatrách napadlo dokonce půl metru sněhu. V následujících dnech by se sněhové srážky mohly objevit v bulharských horách. Teploty pod bodem mrazu zasáhnou i řecká pohoří, tam však bude jakékoliv sněžení brzdit absence srážek.
