V nadcházejícím roce nás čeká doslova vesmírná show. Dočkáme se zatmění Slunce, padání hvězd i částečného zatmění Měsíce.
Astronomové slibují, že nás čeká opravdu výjimečný rok. Dočkáme se totiž úkazů, které z našeho území nebyly pozorovatelné několik let. Nejvíce se poté obloha předvede 12. srpna, kdy nás čeká hned několik nebeských představení za sebou.
Leden a únor
Hned start roku nabídne úžasnou podívanou. V prvním týdnu nás čeká meteorický roj Kvadrantid. Jupiter se planeta octne v takzvané opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce. Vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem bude o půlnoci.
„Jupiter najdeme jako nepřehlédnutelný objekt vysoko v souhvězdí Blíženců, a to i v přesvětlených městech. Okolo místní půlnoci bude také stoupat prakticky nejvýše nad obzor, jak jen je to v našich zeměpisných šířkách možné,“ uvedl pro Novinky Petr Horálek z opavského Fyzikálního ústavu.
Už 20. ledna večer se Měsíc těsně přiblíží k Jupiteru, největší planetě sluneční soustavy. Půjde o tak těsné setkání, že se oba objekty vejdou do zorného pole běžného dalekohledu. O měsíc později, 17. února, se poté Měsíc pro změnu postaví přímo před planetu Mars a na chvíli ji úplně zakryje.
Březen
Na 27. března pak připadá celoevropská akce „Noc hvězdáren“. V Česku a na Slovensku se chystá dosud největší spolupráce, kdy se k veřejnému pozorování jarní oblohy připojí desítky institucí. V jejich hledáčku budou vzdálené galaxie i detaily Měsíce.
Srpen: Astronomický Den D
Pokud by sis měl*a zapamatovat jen jeden den, kdy budeš pozorovat oblohu, měl by to rozhodně být 12. srpen. Čeká nás toho totiž opravdu hodně. Do Evropy se poprvé od roku 1999 vrátí úplná tma. Na Islandu nebo v severním Španělsku bude pozorovatelný i černý sluneční disk. V Česku uvidíme zatmění sice jako částečné, ale velmi výrazné. Slunce bude zakryto z 88 procent.
Jen pár hodin po zatmění poté vyvrcholí nejznámější meteorický roj. Jelikož bude Měsíc v novu, obloha bude dokonale tmavá, což vytvoří ideální plátno pro desítky padajících hvězd za hodinu. O pár dní později, 28. srpna, následně nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice jen drobné, zakryto bude cca 6 procent plochy, ale o to vzácnější bude jeho barva při východu nad obzorem.
Vesmírný podzim
Patřit bude planetám i zatmění Měsíce. V listopadu budou na večerní obloze dominovat obři Saturn a Jupiter, kteří budou v nejlepší viditelnosti za celý rok. Ve středu 21. října 2026 také vrcholí pravidelný meteorický roj Orionidy, jehož zdrojem je prach z Halleyovy komety.
A rok uzavřou Geminidy, které bývají ještě hustší než srpnové Perseidy. Jejich maximum nastane 14. prosince. K tomu se přidá i Venuše, která bude zářit jako Večernice na jihozápadě.
V roce 2026 také nastane hned 13 měsíčních úplňků. Úhlově nejmenší se odehraje 31. května, úhlově největší, tzv. superúplněk, bude na Štědrý den. Měsíc se bude nacházet jen 357 100 kilometrů daleko od Země a v případě dobrého počasí bude velmi dobře viditelný.
