Vyplývá to z rozsáhlého říjnového výzkumu ústavu STEM.
Podle analytiků*analytiček přinesl konec roku 2025 uklidnění emocí. Pro setrvání v Evropské unii by v případném referendu hlasovalo 63 procent lidí. Pocit spokojenosti s členstvím pak deklaruje nadpoloviční většina populace (51 procent).
Změnu postojů přisuzuje STEM mimo jiné průběhu předvolební kampaně. „Lze odhadnout souvislost s převážně umírněnými vyjádřeními zástupců*zástupkyň hlavních politických sil,“ uvádí zpráva. Odbornictvo však varuje, že tento posun může být dočasný a bude záviset na tom, jak konfliktní vztah s Bruselem zvolí nově zformovaná vláda.
Identita vs. instituce
Zajímavým rysem českého veřejného mínění je silný pocit evropanství, který ale nekoreluje s oblibou EU jako organizace. Za Evropany*Evropanky se považuje více než 70 procent lidí. Tento pocit sdílí i značná část odpůrců*odpůrkyň EU. Analytik STEM Martin Kratochvíl říká, že to znamená, že Češi*Češky neodmítají společný civilizační prostor, ale vadí jim konkrétní institucionální podoba Unie.
Hlavní brzdy rozvoje? Byrokracie a Green Deal
Kritika se soustředí především na hospodářský rozvoj. Jako největší překážku pro ekonomický růst vnímají Češi*Češky vnitřní fungování EU. Konkrétně jde o administrativní zátěž, obavy spojené s dopadem Green Dealu a nedostatečnou podporu průmyslu.
Kritičtí přitom nejsou pouze odpůrci integrace, ale i tzv. „euronadšenci*euronadšenkyně“. Ti však na nedostatky poukazují spíše s přáním, aby projekt EU fungoval efektivněji.
Euro zůstává nepopulární
V otázce přijetí společné evropské měny zůstávají postoje české veřejnosti dlouhodobě neměnné a odmítavé. Přijetí eura by podpořila necelá čtvrtina populace. „Češi*Češky si s eurem stále spojují obavy ze zdražování a častý je také pocit ztráty části naší národní identity,“ vysvětluje nízkou podporu Kratochvíl.
Výzkum tak potvrzuje, že ačkoliv je česká veřejnost v otázce setrvání v EU pragmatická a oceňuje stabilitu, k hlubší integraci či vnitřnímu nastavení Unie si zachovává silně rezervovaný postoj.
