V Praze a Brně je podle expertů život ještě o skoro osm tisíc dražší než v jiných částech republiky.
Minimální důstojná mzda představuje částku, kterou by měl člověk vydělávat za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření. Za minulý rok činila dle expertů 48 336 korun hrubého. Meziročně vzrostla o cca 2500 korun. Data ale ukazují, že si tolik nevydělá ani polovina obyvatel.
Přesněji řečeno na důstojnou částku nedosáhlo dva a půl milionu pracujících, což činí 63 procent z celkového počtu. Podle odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu pak nižší částku, než je stanovené minimum, vydělávají téměř tři čtvrtiny žen. Jiná je poté ještě situace ve větších městech, v Praze a Brně je dle expertů k důstojnému životu potřeba především kvůli drahému bydlení dostávat měsíčně 56 912 korun.
Problém je navíc velmi znatelný ve veřejném sektoru. Platforma uvádí, že na minimální důstojnou částku nedosáhli asistenti a asistentky pedagogů, 86 procent sociálních pracovnic a pracovníků, či v Praze a Brně čtyři z pěti učitelek a učitelů. Nízké platy přitom mohou způsobovat, že lidé upadají do dluhové pasti, jsou nuceni pracovat na úkor volného času, s negativními dopady na zdraví a rodinný život, a v důsledku dlouhodobě nejisté a stresující ekonomické situace trpí zdravotními a dalšími problémy.
Minimální průměrná mzda má dle ministerstva pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité potřeby včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Jen pro srovnání, průměrná mzda za loňský rok se vyšplhala na 49 215 korun. V realitě na ní dosáhl ale jen málokdo. Podle Českého statistického úřadu polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45 523 korun. Minimální mzda poté dosáhla 20 800 korun.
