Toto jsou podle vědců tři jednoduché věci, které ti mohou pomoci zpomalit stárnutí mozku.
Stárnutí mozku neovlivňuje jen genetika. Vědci upozorňují, že velkou roli hraje i to, jak svůj mozek během života používáme. Dobrou zprávou však je, že jeho kondici mohou podpořit i malé každodenní návyky.
Vědci mluví o takzvané „kognitivní rezervě“. Jde o schopnost mozku lépe odolávat stárnutí či nemocem, která má pro náš mozek ochranný účinek. Tuto schopnost pomáhají budovat aktivity, které mozek přirozeně stimulují, informuje BBC.
Jednou z nich je tzv. prostorová orientace. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří často pracují s mapami nebo se orientují bez navigace, mohou mít lépe chráněné části mozku spojené s pamětí. Vědci se domnívají, že hipokampus, tedy část mozku odpovědná za paměť a orientaci v prostoru, patří mezi první oblasti, které zasahuje Alzheimerova choroba. Často ještě roky před objevením prvních příznaků.
„Už roky víme, že lidé s Alzheimerovou chorobou se často ztrácejí, což je počáteční příznak. Čím dříve identifikujeme kognitivní poruchy, tím rychleji s tím můžeme něco udělat,“ říká neurolog Dennis Chan z University College London.
Dále vědci zdůrazňují důležitost společenského života. Více studií totiž naznačuje, že lidé s aktivními sociálními kontakty mají nižší riziko kognitivního úpadku. Rozhovory s přáteli, setkávání se či udržování vztahů totiž zapojují více částí mozku a zároveň pomáhají snižovat stres. „Ochranným faktorem je schopnost diskutovat, debatovat, sdílet myšlenky. Tyto rozhovory mohou chránit i mozek,“ vysvětluje epidemioložka Pamela Almeida-Meza.
Třetím důležitým faktorem je učení se novým věcem. Mozek podle odborníků prospívá z nových podnětů a výzev. Doporučují proto pravidelné čtení, studium, nová hobby či osvojování si dovedností.
Všechny tyto aktivity ti mohou podpořit tvorbu nových nervových spojení a zároveň pomáhají udržovat mozek aktivní i ve vyšším věku. Vědci dále vysvětlili, že u lidí, kteří strávili více času učením, se projevilo výrazně nižší riziko demence.
