Když se manželka Tomáše Pochopa v ordinaci dozvěděla o chátrajícím mlýně, netušila, že tím začíná kolo výzev. Jak vypadala náročná rekonstrukce Podhlavického mlýna a co jeho spolumajitel radí všem, kteří zvažují záchranu historické nemovitosti?
K rekonstrukci se s manželkou dostali úplnou náhodou. O mlýně se totiž zmínila pacientka, která navštívila ordinaci, ve které pracuje jeho žena. To byl první impuls k tomu, aby se na mlýn zajeli podívat. Dnes je z něj kouzelné místo k bydlení, které začali pronajímat přes portál Amazing Places.
V roce 2015, kdy jsme mlýn kupovali, byl ale ve velmi špatném stavu a od první chvíle bylo jasné, že jeho rekonstrukce bude náročná časově i finančně.
První zmínky o Podhlavickém mlýně se objevily už v roce 1607. Pravděpodobně se jednalo o roubenou stavbu, která zanikla během třicetileté války. „K obnově mlýna došlo až v roce 1713. Z této doby pochází jeho nejstarší dochované části, mezi které patří zdivo lednice pro vodní kolo a odtokového kanálu. Mlýn pak byl ještě několikrát upravován, například v roce 1892, kdy proběhla výrazná přestavba, nebo ve 20. letech, kdy bylo nahrazeno vodní kolo Francisovou turbínou,“ přibližuje Tomáš.
Souboj s jílem a vlhkostí
„V roce 2015, kdy jsme mlýn kupovali, byl ale ve velmi špatném stavu a od první chvíle bylo jasné, že jeho rekonstrukce bude náročná časově i finančně,“ vzpomíná Tomáš.
Zajímavostí je, že Tomáš s manželkou mlýn koupili od původních majitelů. „V roce 1836 přišla na Podhlavický mlýn rodina Štancíků, která nahradila rodinu Pytlounů. Štancíkovi na mlýně hospodařili až do 20. století. V době největšího rozkvětu zde zaměstnávali až 70 lidí. A právě od nich jsme mlýn získali. Mlýn Štancíkovi navštěvují pravidelně dodnes,“ říká.
Při rekonstrukci však museli řešit mnoho technických překážek, které jim stály v cestě.
„Chtěli jsme zachovat genius loci toho místa, takže jsme potřebovali třeba ukotvit původní stěny, které tam zůstaly,“ uvádí. Současně také potřebovali zajistit úroveň vlhkosti, protože má mlýn podloží z jílu. Musí ho tedy neustále ofukovat vzduchem, aby byl jíl neustále v kontaktu a nevysychal.
Vodu čerpají z vlastního vrtu. Kolem také meandruje potok a v neposlední řadě mají přístup k přírodnímu prameni, kterým napájejí biotop a závlahy.
Při úpravě interiéru vsadili na původní prvky starého mlýna, které najdeš rozmístěné po celém prostoru. Třeba restauraci zdobí mlýnská stolice. V lobby zase najdeš Francisovu turbínu. Do dlažby byly také vsazené mlýnské kameny. Pochod vyzdvihuje také šnekový dopravník, z něhož mají svítidlo v pokoji Světnice.
Staré usedlosti se obvykle financují kombinací více zdrojů. Klíčové je nejdřív ověřit, zda je objekt vůbec dobře zastavitelný (je možné ho použít jako zajištění hypotéky) a zda zamýšlené využití dovolují úřady. Banka může financovat kupní cenu i stavební úpravy; u složitého objektu bude zásadní individuální znalecký odhad, rozpočet a budoucí hodnota po rekonstrukci.
Co je vhodná nemovitost do zástavy?
K nemovitosti musí být zajištěný přístup (tzn. nemůže se jednat o usedlost uprostřed ničeho, ke které nevede žádná cesta). Zároveň majitel musí vlastnit i pozemek, na kterém usedlost stojí. Nemovitost by se neměla nacházet ani v záplavových zónách apod. U podobných staveb je vždycky důležitý znalecký posudek, který určí, jestli je možné jí dát do zástavy, a jaká je její hodnota.
Na prostoru spolupracovali s architekty z libereckého studia Mjölk architekti. „Interiéry jsme ale navrhovali společně s mým obchodním partnerem Radkem Meduňou. Na mlýně je deset pokojů, a tak jsme každý navrhli pět z nich,“ říká.
Deset pokojů s vlastní duší a příběhem
Každý z pokojů má vlastní příběh a jedinečný design. Pokoj Strojovna, sousedící s původní mlýnicí, odráží industriální dědictví a mlynářské technologie. V pokoji Světnice s venkovským nádechem měla původně svůj obytný pokoj mlynářská rodina. Pokoj Voda ti nabídne výhled přímo na vodní mlýnské kolo. Další pokoj s názvem Hory je obložený dřevem a má vyjadřovat poctu Ještědskému hřebeni.
Právě kombinace výjimečného prostředí, osobního přístupu, designu a okolní krajiny podle mě vytváří jeho skutečnou unikátnost.
Tomáš podle svých slov nemá mezi pokoji oblíbence. „Těžko bych vyzdvihoval jeden konkrétní, protože ke každému se váže spousta historek, informací a různých příběhů. Já bych je proto vnímal jako celek,“ vysvětluje. Všechny pokoje považuje za skvělé.
Pobyt ve mlýně je jedinečný svojí atmosférou, designem a také hyperpersonalizací. Čeká tě tu péče na vysoké úrovni. Velkým benefitem je lokalita. Mlýn najdeš v krásné krajině na Českodubsku. „Právě kombinace výjimečného prostředí, osobního přístupu, designu a okolní krajiny podle mě vytváří jeho skutečnou unikátnost,“ dodává Pochop.
Člověk tomu musí dát opravdu všechno a smířit se s tím, že to bude často na úkor jeho soukromého času.
A co by udělal jinak? „Zpětně přemýšlel víc nad urbanistickou koncepcí celého areálu. Už dnes totiž vidíme další možnosti a pomalu přemýšlíme, kam by se mlýn mohl v budoucnu posouvat,“ uvádí. Jinak by ale nic neměnil.
Lidem, kteří zvažují koupi historické stavby, by doporučil, aby byli do projektu opravdu zapálení. „Musí do toho jít obrovský nadšenec a srdcař. Člověk tomu musí dát opravdu všechno a smířit se s tím, že to bude často na úkor jeho soukromého času,“ vysvětluje.
„I když máte skvělé řemeslníky – a my jsme na ně měli velké štěstí – stejně s nimi musíte trávit spoustu času. Ne proto, abyste je kontrolovali, ale abyste společně hledali nejlepší řešení a diskutovali o každém detailu. Prakticky každá věc na mlýně je unikátní a často vznikala tradičními postupy. Řemeslníci proto potřebují znát vaši představu, pochopit, kam celý projekt směřujete, a společně s vámi ji dotvářet,“ říká Tomáš.
Na závěr má Pochop jednoduchou radu. „Připravte se na to, že tomu budete muset věnovat opravdu hodně času, energie a samozřejmě i peněz,“ uzavírá.
