Vztahy učitelů a studentek, práva trans lidí na rodinu nebo domácí násilí u migrantek. Odbornice u kulatého stolu ve Sněmovně popsaly problémy související s genderovou nerovností a jejich řešení. Jenže část témat se politici a političky bojí otevřít.
Socioložka Vanda Černohorská na akci, kterou pořádala Česká ženská lobby ve spolupráci s poslankyní Anežkou Nedomovou (STAN), upozornila na to, že genderová rovnost v Česku nevzkvétá a je potřeba tato témata řešit na nadresortní úrovni. „Politická reprezentace je ale jedním z těch slabších článků v prosazování genderové rovnosti,“ uvedla.
Právě obavy z prosazování témat souvisejících s genderovou nerovností zazněly při debatě několikrát. „V Senátu je teď nálada taková, že se má obecně vzato za to, že jsme ta práva už narovnali. Panuje tam takový pohled, že manželství pro všechny není zapotřebí a manželství je pro většinu senátorek*ů svazek muže a ženy,“ řekla senátorka Adéla Sucharda Šípová (nestr.).
Podobnou zkušenost popsala i Nedomová. „Když jsem se bavila s kolegy ve Sněmovně, kteří podporují manželství pro všechny, tak oni se v této době bojí a nechtějí vyzdvihovat tato témata, aby to nemělo spíše opačný efekt a nevedlo to ke zhoršení situace,“ doplnila k právům LGBTQ+ lidí.
Problematické vztahy ve školách
Při diskuzi ale odbornice poukázaly na řadu konkrétních oblastí, které by stály za pozornost. Ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová zmínila třeba vztahy mezi vyučujícími a studujícími na středních a základních školách. Podle letošního výzkumu agentury NMS mělo 120 tisíc lidí vztah se svým učitelem*kou. Lidé toto chování obecně vnímají jako problematické, a to i v případě, že je studentce*ovi 18 let.
👉 88 procent považuje za sex. obtěžování, když učitel posílá erotické SMS 15leté studentce
👉 89 procent souhlasí, že každá škola by měla povinně mít etický kodex
Zdroj: NMS
Podle Konsentu by bylo potřeba zavést pro vztahy mezi vyučujícími a studujícími jasnější pravidla. Jednou z cest jsou podle Nejedlové povinné etické kodexy, které by zakazovaly sexuální, ideálně i romantické vztahy. Díky nim by školy mohly proti vyučujícímu jednodušeji zakročit. „My jsme zatím v žádné diskuzi s ministerstvem nikam nedošly. Momentálně žádáme pana ministra o schůzku a čekáme, jestli na ni najde čas,“ popsala Nejedlová.
Podle ní by se na podobné případy nemělo nahlížet jen jako na románek mezi dvěma lidmi. „Je důležité, abychom se na to dívali jako na sexuálně motivovanou trestnou činnost na dětech, a ne jako na záletnického matikáře,“ dodala.
Problém podle ní neřeší dostatečně ani Česká školní inspekce. Ředitelka Konsentu uvedla, že takové kauzy podle jejich zjištění ani samostatně neeviduje a za posledních osm let zaznamenala inspekce jen tři stížnosti v této oblasti. Šípová upozornila i na roli zřizovatelů škol. Popsala případ ředitele, o jehož nevhodném chování podle ní vědělo celé město, přesto na škole dlouhodobě působil.
Nevyžádané „dickpicy“ i promlčení sexuálního násilí
Nejedlová upozornila také na připravovanou úpravu takzvaného cyberflashingu, tedy posílání nevyžádaných sexuálně explicitních fotografií. Novela má podobné jednání nově trestat, podle Konsentu ale český návrh nepřebírá evropskou směrnici správně. Ta mluví o „nevyžádaných“ obrázcích, zatímco český návrh pracuje s materiálem zaslaným „proti vůli“ příjemce. Konsent proto navrhuje, aby zákon výslovně mluvil o nevyžádaném obsahu.
Řešit by se podle Nejedlové měly také promlčecí lhůty u sexuálního a genderově podmíněného násilí. „Oběti často potřebují kvůli traumatu roky, než se rozhodnou případ oznámit,“ popsala. Jako příklady uvedla kauzu psychiatra Jana Cimického nebo případ Filipa Turka, kde hrálo roli právě promlčení. Konsent proto navrhuje u některých trestných činů lhůty prodloužit, případně je zrušit úplně.
Asistovaná reprodukce pro všechny
Na právní nedostatky, které se týkají trans lidí, upozornila Agáta Hrdličková z neziskové organizace Gender Studies. Jednou z nich je automatický zánik manželství nebo partnerství při úřední změně pohlaví. Bez rozvodového řízení ale nedojde k vypořádání majetku nebo úpravě péče o děti.
„Rozvod tím pádem přestává být osobním rozhodnutím manželů nebo partnerů a stává se administrativní a zároveň povinnou podmínkou,“ popsala Hrdličková. Rodiny se tak podle ní mohou dostat do právního vakua i v situaci, kdy spolu oba lidé chtějí dál zůstat.
Dalším problémem je přístup k asistované reprodukci. Když si třeba trans muž před úřední změnou pohlaví nechá zmrazit vajíčka, po změně údajů s nimi nemůže dělat nic jiného, než je odvézt na zahraniční kliniku. To ale kvůli vysoké ceně dělá jen málo lidí. Hrdličková proto navrhuje otevřít přístup k asistované reprodukci bez ohledu na gender.
Domácí násilí u migrantek
S problémy kvůli genderu se podle Magdy Faltové ze Sdružení pro integraci a migraci setkávají i migrantky. Kvůli českému systému jsou cizinky a cizinci často navázáni na práci, dostatečný příjem nebo partnera. „To může být problém hlavně ve chvíli, kdy žena začne pečovat o dítě a nemůže pracovat ve stejném rozsahu jako předtím,“ vysvětlila Faltová.
Ještě složitější situaci podle ní řeší migrantky, které zažívají domácí násilí a jejich pobytové oprávnění je navázané právě na partnera. Odchod od násilného člověka pro ně tak může současně znamenat nejistotu, jestli budou moct v Česku zůstat. Podle Faltové tak chybí dostatečně silná právní jistota, která by obětem domácího násilí garantovala samostatný pobyt.
Odbornice u kulatého stolu sice představily konkrétní změny, které by podle nich mohly situaci zlepšit. Jak ale ukázala vyjádření Nedomové a Šípové, v současné politické situaci může být problém ale i tato témata jen otevřít.
