Rozhodnout se pro terapii je jen první krok. Jak poznat kvalifikovaného odborníka nebo odbornici, co dělat, když si nesednete, a kam se obrátit, když je soukromá terapie moc drahá? Zeptali jsme se psycholožky Jany Krejzové.
Podle nového průzkumu Hedepy a Ipsosu si 64 procent Češek a Čechů myslí, že je těžké najít vhodnou terapeutku nebo terapeuta. Proto jsme oslovili psycholožku Janu Krejzovou, která na sociálních sítích vystupuje jako czechpsychologist, aby ti poradila, co udělat jako první.
Kde vůbec začít?
Podle Krejzové je nabídka psychologické a psychoterapeutické pomoci v Česku poměrně nepřehledná. Odborníky na duševní zdraví totiž najdeš ve zdravotnictví, školství i sociálních službách.
„Někdy můžeme využít školního psychologa, psychologa v poradenském centru na vysoké škole nebo třeba psychologickou podporu, kterou nabízí zaměstnavatel,“ vysvětluje.
Pokud nevíš, kde hledat, czechpsychologist doporučuje začít u několika ověřených rozcestníků. „Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) nabízí adresář kvalifikovaných psychoterapeutů a psychoterapeutek. Pokud hledáme odbornou péči ve zdravotnictví, můžeme využít Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS),“ popisuje s tím, že přehled odborníků se dá najít také na stránkách organizace Nevypusť duši.
„Úplně chápu, že je těžké se v tom zorientovat,“ doplňuje.
Ještě před hledáním je dobré si promyslet, co od pomoci očekáváš. Jinou službu může potřebovat člověk, který hledá dlouhodobou psychoterapii, a jinou někdo, kdo se ocitl v akutní krizi nebo potřebuje krátkodobou podporu.
Jak poznat kvalifikovaného terapeuta?
Jednou z prvních věcí, kterou se podle psycholožky vyplatí zkontrolovat, je vzdělání.
„Odborník by měl mít své vzdělání transparentně uvedené, případně by ti měl být schopen své vzdělání transparentně představit,“ upozorňuje.
U psychoterapeutky nebo psychoterapeuta se doporučuje zaměřit na vysokoškolské vzdělání, absolvovaný komplexní psychoterapeutický výcvik (minimálně 500 hodin, což často bývá kolem 5 let přípravy) a další odbornou přípravu. Jako orientační bod může znovu posloužit adresář České asociace pro psychoterapii, která u svých členů ověřuje kvalifikaci a stanovuje požadavky na vzdělání, etické standardy i další profesní rozvoj.
Krejzová ale upozorňuje, že samotné členství v asociaci není jedinou známkou kvality. V Česku se navíc liší pravidla pro poskytování psychoterapie ve zdravotnictví a mimo něj. Od července 2026 funguje i nová vázaná živnost pro poradenskou psychoterapii, která stanovuje vlastní kvalifikační požadavky.
Pokud si tedy nejseš jistá*jistý, není podle ní nic špatného na tom zeptat se terapeutky nebo terapeuta přímo na jeho vzdělání, výcvik, zkušenosti nebo způsob práce.
Co když si s terapeutem nesedneš?
Ani dobré vzdělání podle Krejzové automaticky neznamená, že si s konkrétní terapeutkou nebo terapeutem sedneš.
„Pořád jde o profesionální spolupráci dvou lidí,“ připomíná. Pro úspěch terapie je podle ní důležitý právě terapeutický vztah.
Člověk by se měl cítit přijímaný, respektovaný a v bezpečí. První sezení ale nemusí být hned příjemné nebo přirozené. „Teprve se poznáváme, hledáme společný způsob komunikace a zjišťujeme, jestli nám spolupráce vyhovuje,“ doplňuje.
Pokud ale člověk i po delší době cítí, že se nedokáže otevřít nebo mu způsob práce nevyhovuje, je podle ní v pořádku o tom mluvit nebo hledat někoho jiného.
„Někdy opravdu chvíli trvá, než najdeme člověka, se kterým si sedneme. A pokud se rozhodneme terapii ukončit nebo změnit terapeuta, neznamená to, že jsme selhali nebo že psychoterapie nemůže fungovat. I hledání správné pomoci je součástí celého procesu,“ říká czechpsychologist.
Co když na terapii nemám peníze?
Právě cena je podle průzkumu Hedepy a Ipsosu nejčastějším důvodem, proč lidé na terapii nejdou nebo by nešli. Zmiňuje ji 26 procent Čechů.
Podle Krejzové ale soukromá psychoterapie není jediná možnost. Pomoc mohou poskytovat třeba manželské a rodinné poradny, neziskové organizace nebo krizová centra. Studující mohou využít školní psychology nebo poradenská centra, někteří zaměstnanci zase psychologickou podporu jako benefit.
Další možností jsou terapeutické skupiny, online psychoterapie nebo příspěvky zdravotních pojišťoven. Někteří terapeuti navíc nabízejí omezený počet míst za nižší cenu.
Pokud člověk potřebuje péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, může hledat smluvní poskytovatele přes svou pojišťovnu nebo Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb.
👉 Linka první psychické pomoci: 116 123
👉 Linka bezpečí: 116 000
„A když potřebuješ pomoc akutně, nemusíš čekat, až se dostaneš k dlouhodobé terapii. Můžeš se obrátit na krizové centrum nebo využít bezplatnou a anonymní Linku první psychické pomoci na čísle 116 123, Linku bezpečí 116 000 nebo další krizové linky. A když si třeba nevíš rady s tím, kam se prvně obrátit, jakou službu zvolit, tak i první kontakt s někým, kdo nám pomůže zorientovat se v možnostech, může být důležitým krokem,“ říká psycholožka.
Nečekej, až ti bude úplně nejhůř
Jednou z překážek bývá taky pocit, že tvůj problém není dost vážný. Podle průzkumu si to myslí každý pátý Čech, mezi mladými je to ještě častější.
Krejzová ale upozorňuje, že psychoterapie nemusí sloužit jen pro krizové situace.
„Nemusíme čekat, až se budeme cítit úplně nejhůř a ocitneme se na dně. Smyslem psychoterapie nemusí být jen řešení krize. Může nám pomoci lépe porozumět sobě, zorientovat se v tom, co prožíváme, nebo najít způsoby, jak zvládat náročné období,“ vysvětluje.
A připomíná ještě jednu věc: svoje trápení nemusíš porovnávat s problémy ostatních. „Ve chvíli, kdy zpozorujeme, že nám není dobře, že naše situace nějak zasahuje do každodenního fungování, nebo nás jednoduše napadne, že bychom si o svých potížích chtěli s někým promluvit, je v pořádku odbornou pomoc vyhledat. To, že někdo jiný prožívá něco těžšího, nijak nezmenšuje naše vlastní trápení. A pomoc si nemusíme zasloužit tím, že budeme dostatečně dlouho trpět,“ uzavírá.
