Spolek Zvířata nejíme podal trestní oznámení na obec Ježov na Hodonínsku kvůli tomu, že použila živého kačera na letošních hodech. Podle ochránců a ochránkyň zvířat i odborníků a odbornic je zvíře pod silným stresem a podle zákona jde o týrání.
Kačera lidé v Ježově podle spolku svázali, zalepili do tašky, připevnili k židli a nesli v průvodu. Pro zvíře je ale velké množství lidí, hlasitá hudba, hluk a nepředvídatelné pohyby stresující. Navíc kvůli svázání nemůže ze situace žádným způsobem uniknout.
„Trestní oznámení jsme podali kvůli přítomnosti živého kačera na letošních hodech v Ježově. I když Krajská veterinární správa obec upozornila, že to, jak s kačerem při hodech lidé zacházejí, je porušením zákona na ochranu zvířat proti týrání, obec se stejně kačera rozhodla do programu zařadit,“ vysvětlila pro Refresher Michaela Vincourová ze Zvířata nejíme.
Spolek tvrdí, že je nepřijatelné, aby obec ignorovala odborné upozornění a vystavovala zvíře takovému zacházení jen proto, že jde o dlouholetou tradici. „Se starostou jsme mluvili po telefonu a opakovaně ho upozorňovali na závažnost situace i možné právní důsledky. Přesto se obec rozhodla v této tradici pokračovat,“ upozornila Vincourová s tím, že podáním trestního oznámení chce organizace usilovat o to, aby se podobné zacházení se zvířaty netolerovalo.
Veterinární správa už dříve varovala před tím, jakým způsobem se při některých moravských hodech s kačerem zachází. „To zvíře je fixované několik hodin, určitě si nemůže naplňovat své biologické funkce. Nevhodně se s ním manipuluje, hází se s ním, padá se přes něj, hrozí, že se zraní,“ popsala nedávno pro Českou televizi ředitelka Krajské veterinární správy Jana Kozáková v souvislosti s hody ve Skoronicích.
Svázání, podávání alkoholu i přetahování
To, jak tradice vypadá, se v jednotlivých obcích na Moravě liší. Podle dokumentace projektu Hody bez kačera ale může být živý kačer nejprve svázaný a vložený do tašky, následně připevněný ke košíku nebo židli a několik hodin nošený v průvodu.
V některých obcích mu lidé podávají také alkohol, třeba slivovici nebo víno. Mohou s ním tančit a také může dojít k takzvanému „kradení“ kačera, při kterém se o svázané zvíře přetahují jednotlivé skupiny lidí, což je vidět i na videích spolku Zvířata nejíme. Právě kombinace těchto situací je podle odborníků zásadní.
„Kačer je odstraněný ze své skupiny, i když jde o sociální zvíře. Nemůže se hýbat, má kolem sebe lidi, které nezná a rušivé vjemy. Je jednoznačné, že je to pro něj stresující,“ uvedla etoložka Helena Chaloupková a doplnila, že ptáci stejně jako obratlovci zažívají strach, trauma a frustraci.
Dřív se kačer dokonce zabíjel
Podoba tradice se už v minulosti měnila. Projekt Hody bez kačera připomíná starší variantu zvyku, při které se chlapci se zavázanýma očima snažili živého kačera usmrtit cepy. Organizace proto argumentuje tím, že nahrazení zvířete atrapou neznamená konec hodů, ale další proměnu zvyku.
Spolek teď vyzývá starosty obcí, kde se živý kačer stále objevuje, aby ho nahradili symbolem nebo atrapou. Na seznamu projektu jsou kromě Ježova třeba Kyjov, Skoronice, Vracov, Hýsly nebo Kostelec. Některé obce změnu přijaly, jiné ne.
