Učíš se angličtinu ve škole a za pět minut plaveš v moři? I taková může být tvoje realita, když odjedeš na jazykový kurz na Maltu. Vyrazili jsme do St. Julian's omrknout kampus školy EF, kde jsme potkali i Mexičana, který se v 64 rozhodl vrátit do školy.
Rušné ulice plné restaurací, neonově svítící nápisy barů, hlasitá hudba, vysoké budovy a mezi nimi malá pláž s kotvícími loděmi ve Středozemním moři. Tak nějak vypadá město St. Julian's na severovýchodním pobřeží Malty, do kterého se dostaneš zhruba za půl hodiny autem z historického hlavního města Malty, Valletty. Od jeho úzkých uliček, barokních budov a historických pevností se ale dost liší. Jde o jednu z nejrušnějších turistických částí ostrova.
A právě v tomto městě otevřela v červnu jazyková společnost EF Education First nový kampus, který nahradil původní školu, jež na ostrově fungovala více než dvacet let.
Budova, ze které mají studenti výhled přímo na pláž, působí spíš jako moderní univerzitní kampus než klasická jazykovka. Architekti se při jejím návrhu inspirovali maltskou architekturou, místním vápencem a tradiční keramikou. V interiéru proto převládají světlé přírodní odstíny, zaoblené tvary a materiály připomínající krajinu ostrova.
Malta má výhodu středomořského klimatu, díky kterému se dá za angličtinou vyjet prakticky kdykoliv v roce. I na začátku listopadu, kdy jsme na ostrov vyrazili, je venku okolo 20 stupňů a lidé se koupají v moři.
„To si za peníze nekoupíte.“ Mario se v 64 letech rozhodl znovu studovat
Do školy EF na Maltě jezdí přes deset tisíc studentů ročně, a to ze 101 zemí. Nejstaršímu účastníkovi bylo dokonce 89 let.
My jsme ve škole potkali třeba čtyřiašedesátiletého Maria z Mexika. Na ostrov přijel v září a plánuje tu zůstat skoro celý akademický rok. „Jsem v důchodu a na sociálních sítích jsem viděl tuhle nabídku jazykového kurzu pro starší lidi, tak jsem se rozhodl vyrazit sem na Maltu. Chtěl jsem si zlepšit angličtinu, udržovat si bystrou mysl a poznat nové lidi,“ popsal s tím, že ho baví i život v jiné zemi a kultuře.
Maria nezastavilo ani to, že většina jeho spolužáků a spolužaček je výrazně mladší než on. „Mí spolužáci jsou ke mně milí. Dnešní mladí lidé jsou úplně jiní, než jsem byl já v jejich věku. Jsou třeba více proaktivní,“ uvedl.
Zmínil také svůj zatím nejsilnější zážitek z pobytu na Maltě. „Minulý týden jsem měl narozeniny a dvě spolužačky z Japonska zaklepaly u mě doma. Začaly zpívat všechno nejlepší a donesly mi sushi, které pro mě připravily. Tohle si za peníze nekoupíte,“ řekl s dojetím.
Po střední škole nevěděla, co dál. Tak odjela na Maltu
Studovat na Maltu vyrazila i osmnáctiletá Lisa z Belgie. Po dokončení střední školy si nebyla jistá, co chce dál studovat nebo dělat, a tak se rozhodla využít takzvaný „gap year“ a odjet na několik měsíců do zahraničí. Chtěla se zlepšit v angličtině, osamostatnit se a zároveň získat čas na rozmyšlenou.
Původně zvažovala dvě destinace, a to Maltu a Nový Zéland. Hledala totiž místo, kde by si mohla kromě studia také najít práci. Právě proto zvítězil ostrov ve Středozemním moři, ze kterého je navíc doma letadlem zpět za pár hodin.
V St. Julian's bude studovat od září do února. „Naučila jsem se mimo angličtiny i to, že dokážu být nezávislá a samostatná a zvládnu v pohodě cestovat po ostrově i bez pomoci rodičů. Nejvíc mi tu ale chybí právě rodiče a kamarádi z domu,“ vysvětlila.
Podobně dlouho na ostrově studuje také devětadvacetiletý Dustin z Německa. Ten měl při výběru destinace docela jednoduché kritérium: chtěl někam, kde bude teplo. „Kdybych si vybral Londýn, byla by tam stejná zima jako v Německu,“ popsal, proč nakonec zamířil na Maltu.
Dustin bydlí ve sdíleném domě s dalšími sedmi studenty různých národností. „Je super poznávat lidi z jiných zemí. Díky spolubydlícím jsem se třeba naučil dělat domácí těstoviny,“ uvedl a dodal, že největší výzvou na Maltě je pro něj veřejná doprava, která nefunguje tak přesně jako v Německu.
„Nejlepší slovíčko, co jsem se naučil, je toyboy,“ směje se Čech Petr
Na Maltě jsme potkali také pětačtyřicetiletého Petra z Česka. Na rozdíl od předchozích studentů tu není na několik měsíců, ale jen na týden. A nepřijel z vlastní iniciativy, protože ho na jazykový kurz vyslal zaměstnavatel.
„Dělám v organizaci, která zaměstnává spoustu lidí ze zahraničí, a občas je pro mě trochu problém s nimi komunikovat. Takže proto jsem sem vyjel,“ vysvětlil Petr, proč se rozhodl angličtinu zlepšovat právě v zahraničí.
Přestože je na Maltě teprve krátce, stihl už poznat několik zajímavých lidí. „Čechy jsem tu zatím nepotkal. Ve třídě mám ale spolužačku ze Slovenska,“ doplnil s tím, že se naučil i nové vtipné fráze v angličtině.
„Nejlepší slovíčko, co jsem se zatím naučil, je toyboy. To jsem doteď neznal,“ zasmál se a dovysvětlil, že jde o ženu, která má vztah s mladším mužem, v češtině výraz odpovídá slovu koloušek.
A protože Petr nechtěl strávit celý pobyt jen ve škole, vybral si Maltu i kvůli historii a památkám, hlavně zdejším pevnostem. „Když jsem šel na Fort Manoel, byla bohužel zavřená. Ale aspoň zvenku se to dá vidět a je to nádhera,“ vyprávěl.
Výuka trvá 80 minut. Anglicky se ale mluví i po škole
A jak jazykový pobyt funguje? EF nabízí na Maltě kurzy v délce od dvou týdnů až po celý akademický rok. Individuálně je možné domluvit také kratší studium, jako v Petrově případě. Škola ale doporučuje alespoň dva týdny, protože za jediný týden podle EF student nestihne udělat tak velký pokrok.
Před začátkem výuky studenti absolvují rozřazovací online test z angličtiny. Následně ještě s učitelem ověřují, jestli jim přidělená úroveň vyhovuje, a podle toho je škola zařadí do příslušné skupiny.
Jedna lekce trvá 80 minut. Podle typu kurzu studenti absolvují 20, 26 nebo 32 lekcí týdně. Kromě obecné angličtiny se mohou zaměřit také na konkrétní oblasti, například business, marketing nebo přípravu na mezinárodní jazykové zkoušky.
Výuka ale nefunguje stejně jako to znáš ze školy, učitel je spíše než přednášející průvodcem a organizuje hlavně debatu mezi jednotlivými studenty. „Které z těchto memes vám připadá nejvíc vtipné a proč? Debatujte s člověkem vedle sebe, máte dvě minuty,“ organizoval začátek hodiny, které jsme se zúčastnili, učitel Matthew.
Tématem lekce byl smích a úsměvy. Nešlo tak o diskuzi nad žádným složitým tématem ani drcení se toho, jak funguje předminulý čas. Většinu času studenti diskutovali mezi sebou nebo poslouchali videa a vyplňovali chybějící části slov do předem vytištěných papírů.
Škola také nabízí každý den šest až sedm různých volnočasových aktivit, od sportu a společenských akcí až po výlety. Některé navazují i na témata, která studenti zrovna probírají v hodinách.
Studentům zajišťují i ubytování, a to u hostitelských rodin, ve studentských rezidencích nebo ve sdílených domech, kde se setkávají s dalšími cizinci. A právě tam se angličtina často procvičuje úplně přirozeně, třeba při společném vaření nebo plánování víkendového výletu. Na Maltě je výhodou i to, že je na ostrově angličtina úředním jazykem, takže ji studenti používají úplně všude.
Na Maltu vyrážejí stovky Češek a Čechů. Roste zájem i o studium ve vyšším věku
Právě Malta patří podle české pobočky EF k nejoblíbenějším destinacím mezi českými studenty. Každoročně jich s organizací do zahraničí vyjedou stovky, přičemž celkově už za dvacet let působení na českém trhu vycestovaly tisíce lidí.
„Čeští studenti si v posledních letech oblíbili hlavně Maltu, která je láká díky příjemnému počasí, moři a relativně krátké letecké vzdálenosti z České republiky,“ řekla pro Refresher marketingová manažerka EF Language Abroad Tereza Vejvodová.
Mezi další oblíbená místa patří Londýn a Cambridge, ze vzdálenějších destinací pak New York, Miami nebo San Diego. Roste ale také zájem o jiné jazyky než angličtinu, hlavně o španělštinu, korejštinu a japonštinu.
Proměňují se i důvody, proč lidé na jazykové pobyty vyrážejí. „Samotná výuka jazyka už pro řadu z nich není konečným cílem, ale spíše nástrojem k dalšímu osobnímu a profesnímu růstu,“ vysvětlila s tím, že hlavně mladí lidé stále častěji hledají kurzy, které jim pomohou v dalším studiu nebo kariéře.
Vedle klasických několikatýdenních pobytů proto roste zájem také o delší studium a specializované programy. Přibývá ale i starších účastníků. „Výrazně rostoucí popularitě se těší také programy pro studenty 50+, které kombinují jazykové vzdělávání s poznáváním destinace a volnočasovými aktivitami,“ dodala Vejvodová.
Většinu studentů EF sice podle ní stále tvoří děti a mladiství, věkové složení se ale mění podle ročního období. Zatímco děti nejčastěji vyrážejí o letních prázdninách, na podzim a v zimě převažují dospělí, pracující lidé a starší studenti.
Na Maltě studovalo angličtinu přes 76 tisíc cizinců. Skoro osm tisíc bylo starších 50 let
Jazykové školy jsou na Maltě poměrně velkým odvětvím a EF není jedinou možností, kde se tu dá angličtina studovat.
Podle maltského Národního statistického úřadu navštěvovalo v roce 2025 kurzy angličtiny na ostrově více než 76 tisíc zahraničních studentů. Nejvíce jich přijelo z Itálie, Německa a Francie. Celkem na Maltě fungovalo 34 licencovaných jazykových škol.
(Podle maltského statistického úřadu za rok 2025)
👉 76 063 zahraničních studentů navštěvovalo jazykové kurzy.
👉 7 836 účastníků bylo ve věku 50 let a více.
👉 3,4 týdne činila průměrná délka studia.
👉 29,2 procenta studentů tvořily děti do 15 let.
👉 72,9 procenta účastníků studovalo standardní kurz obecné angličtiny.
Zdroj: National Statistics Office Malta. Data zahrnují všechny licencované jazykové školy na ostrově, nejen EF.
Kolik jazykový pobyt stojí?
Studium v zahraničí ale samozřejmě něco stojí. Cena se liší podle délky pobytu, intenzity výuky, termínu i typu ubytování.
Dvoutýdenní jazykový pobyt na Maltě podle EF vyjde nejméně na 27 490 korun. V ceně je 20 lekcí angličtiny týdně, základní volnočasové aktivity a ubytování u hostitelské rodiny s polopenzí ve všední dny a plnou penzí o víkendech. Konkrétní částka ale záleží na termínu, typu kurzu nebo zvoleném ubytování. Zájemci si proto mohou nechat vypracovat nezávaznou cenovou kalkulaci. K ceně je potřeba připočítat také další výdaje, například letenky nebo osobní útratu.
EF zároveň doporučuje rezervovat pobyt s dostatečným předstihem, ideálně devět měsíců před plánovaným odjezdem, hlavně kvůli dostupnosti ubytování. Podle Vejvodové ale Češi a Češky často řeší cestu na poslední chvíli, a škola proto přijímá přihlášky celoročně.
