Méně cukru, soli a průmyslově zpracovaných potravin. Tak měly vypadat školní obědy podle nových pravidel. Babišova vláda ale podle Hospodářských novin plánuje reformu zrušit a závazné výživové normy nahradit doporučeními.
Novou vyhlášku o školním stravování vydalo ministerstvo školství loni po pěti letech příprav. Podle pondělních zjištění Hospodářských novin se nyní kabinet Andreje Babiše rozhodl od reformy ustoupit. Změna by přitom mohla být ještě zásadnější. Současné závazné výživové normy by totiž mohly nahradit pouze dobrovolné pokyny.
Ministerstva školství a zdravotnictví ale zatím konkrétní návrh nezveřejnila. Jak upozorňuje odborný portál Jídelny.cz, není proto jasné, kdy a v jaké podobě by změny začaly platit.
Co se mělo na školních obědech změnit?
Reforma měla po více než 30 letech aktualizovat takzvaný spotřební koš, který určuje, jaké množství jednotlivých skupin potravin mají školní jídelny používat.
Nová pravidla počítala s omezením slazených nápojů, soli a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Naopak měla zvýšit podíl zeleniny, luštěnin nebo celozrnných obilovin.
Vyhláška už platí od září 2025, školní jídelny ale dostaly čas na přípravu. Letos vláda její povinné zavedení odložila na září 2027. Některé jídelny přitom podle nových pravidel vaří dobrovolně už nyní.
Piráti krok vlády kritizují. Odkazují na zkušenosti z Ostravy
Proti plánovanému zrušení pravidel se postavili opoziční Piráti. Podle poslankyně a lékařky Evy Šrámkové by stát měl kvalitnější školní stravování podporovat i kvůli prevenci obezity a dalších zdravotních problémů.
„Kvalitní a zdravé jídlo ve školách přitom nemá být nadstandard, ale samozřejmost,“ uvedla Šrámková v úterní tiskové zprávě.
Strana zároveň upozornila na zkušenosti z Ostravy, kde od roku 2019 funguje projekt Fajne školní bistro. Ten pomáhá jídelnám zlepšovat jídelníčky ve spolupráci s kuchaři a odborníky na výživu. Podle ostravského magistrátu se do něj dosud zapojilo přibližně 50 mateřských a základních škol. Nejde ale o totožný systém, jaký měla celostátně zavést nová vyhláška.
Proti změnám se postavili i potravináři
Reforma od začátku vyvolávala spory. Kritizovala ji například Potravinářská komora nebo Asociace společného stravování.
Odpůrci upozorňovali na vyšší náklady, komplikace při přípravě jídel i obavy, že dětem nová jídla nebudou chutnat. Některé jídelny, které změny začaly testovat, hlásily také větší množství nesnědeného jídla.
Naopak odborníci na výživu a část lékařské veřejnosti reformu podporovali. Argumentovali hlavně tím, že školní stravování ovlivňuje zdraví dětí i jejich budoucí stravovací návyky.
Podle Státního zdravotního ústavu trpí v Česku obezitou přibližně 16 procent dětí ve věku od pěti do 17 let. Ve školních jídelnách se přitom každý všední den stravuje více než milion dětí.
Říjnová analýza organizace Ministr zdraví odhaduje, že zdravější školní obědy by mohly v následujících deseti letech zabránit přibližně 6 500 případům závažných chronických onemocnění. Zdravotní systém by díky tomu podle modelu mohl ušetřit přes 524 milionů korun.
Zatím není jasné, čím chce vláda dosavadní reformu nahradit. Dokud ministerstva příslušné předpisy nezmění, platí současná pravidla a školní jídelny se mohou na nový spotřební koš dál připravovat.
