Brusel argumentuje zvýšením ochrany bezpečí dětí, kritici ale před novinkou varují.
Zatím jde pouze o návrh, hlasovat o něm budou poslanci a poslankyně v říjnu. Pro je zatím 15 států EU, tři jsou proti a zbylých devět včetně Česka se zatím nerozhodlo, informují Novinky. Server Fight Chat Control také upozorňuje na to, že podle současné podoby monitorování zpráv na Messengeru či WhatsAppu by byli sami politici a političky z tohoto nařízení vyjmuti.
Všichni poskytovatelé online služeb by tak pod vlivem Chat Control měli zákonnou povinnost prohledávat obsah zpráv a souborů uživatelů. Pokud by systémy odhalily něco závadného, informace by okamžitě byly předány příslušným orgánům k dalšímu šetření. Zprávy by byly skenovány v zařízení ještě před jejich odesláním. V případě nahlášení podezřelého chování by pak úřady mohly dešifrovat celou konverzaci.
Jak ale informují Novinky, návrh má i spoustu odpůrců. Ti upozorňují na to, že by došlo k opravdu velkému narušení soukromí obyvatel a obyvatelek členských zemí. Systémy by totiž vlády některých zemí mohly využívat k cenzuře či umlčení opozice. Podle serveru Fight Chat Control návrh podkopává práva na soukromí a ochranu údajů, která jsou zaručena články 7 a 8 Listiny základních práv a svobod Evropské unie.
Kromě toho také upozorňuje na to, že v momentě, kdy dojde k prolomení šifrování konverzací, může dojít k úniku citlivých dat. Systémy by zároveň nemusely být schopné rozeznat například vtipy a úřady by mohly být zavaleny velkým množstvím falešných obvinění.
Snahu Evropské unie chránit bezpečí dětí je potřeba ocenit, kritici návrhu ale upozorňují na to, že odborníci a organizace zabývající se ochranou dětí, včetně OSN, varují, že masové sledování nedokáže zabránit zneužívání a ve skutečnosti snižuje bezpečnost dětí, protože oslabuje bezpečnost všech a odvádí zdroje od osvědčených ochranných opatření. Navíc by kriminálníkům stačilo se připojit na aplikaci pomocí VPN z nečlenské země a opatření tak jednoduše obejít.
Chat Control zatím podporuje 15 členských zemí
Proti návrhu jsou zatím Rakousko, Nizozemsko a Polsko. Líbí se naopak poslancům a poslankyním v Bulharsku, Chorvatsku, Dánsku, Maďarsku, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Portugalsku, Slovensku, Švédsku, Španělsku a pro jsou i zástupci Francie, Kypru a Malty. Svůj postoj zatím nevyjádřili politici a političky z Belgie, České republiky, Estonska, Finska, Německa, Řecka, Lucemburska, Rumunska a Slovinska. Rada EU bude o návrhu hlasovat 14. října.
