Nový ministr obrany Jaromír Zůna (nestraník za SPD) nedávno překvapil svými výroky o podpoře Ukrajiny. Hnutí Svoboda a přímá demokracie se nyní snaží udělat vše pro to, aby k podobnému „incidentu“ už nedošlo.
Zůna tak dostal zákaz vyjadřovat se k zahraničním otázkám. Mluvit už může pouze o armádě a jejím zabezpečení, všechna témata ohledně Ukrajiny smí odteď komunikovat pouze premiér Andrej Babiš (ANO). Vládní koalice toto rozhodnutí potvrdila na tiskové konferenci, na které ministr ani jednou nepromluvil. S přítomnými novináři se jen rozloučil.
Aby náhodou ministr obrany nedostal chuť se k otázkám konfliktu na Ukrajině vyjadřovat na internetu, smazali mu raději i účet na X. Jeho profil tak na síti už nenajdeme, oficiální stránka Ministerstva obrany ale na platformě zatím zůstala.
Rozruch okolo nového ministra vyvolal jeho nedávný výrok, ve kterém mluvil o podpoře Ukrajiny a Rusko označil za agresora. Vzhledem k tomu, jaké má SPD, která jej do vlády dosadila, dlouhodobé postoje k tomuto tématu, bylo jeho prohlášení velkým překvapením. Jeho prohlášení vyvolalo velkou vlnu kritiky nejen od voličské základny, ale i od členů vlády.
Šok uvnitř i zvenku
Asi nejhlasitějším kritikem byl předseda strany PRO Jindřich Rajchl, který získal poslanecký mandát za SPD. „Je mi jasné, že ani jeden jediný náš volič si nepřeje slyšet, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedl na Facebooku. „Chápu vaše znepokojení, nicméně vás chci ujistit, že pokud by činy nové vlády či ministrů nominovaných za SPD neodpovídaly mému slovu, které jsem vám dal, tak bych byl první, kdo by se velmi hlasitě ozval.“
Na internetu se také objevily rozhořčené vzkazy od voličů a voliček, které volaly po odvolání Zůny. „Jsem váš volič od počátku, co jste vstoupil do politiky. Před volbami jste sliboval ukončení podpory Ukrajiny. Proč tedy váš kůň na ministerstvu obrany prohlásil podporu Ukrajiny? Jste křivák,“ napsal například jeden z uživatelů na sociálních sítích.
Jindřich Rajchl se v reakci na tyto výroky také nabídl, že případně vedení resortu převezme. „Chápu vaše znepokojení, nicméně vás chci ujistit, že pokud by činy nové vlády či ministrů nominovaných za SPD neodpovídaly mému slovu, které jsem vám dal, tak bych byl první, kdo by se velmi hlasitě ozval,“ dodal. Zůna se ale nakonec na ministerstvu udržel, jen dostal přesnější pokyny vysvětlující, o čem smí a nesmí promlouvat k veřejnosti.
Na Ukrajinu se nejede
Ministr obrany také ve svém původním výroku pochválil nákup stíhaček F-35, Tomio Okamura na tiskové konferenci však i toto tvrzení popřel. „O dalším postupu ve věci letounů bude jednat nová vláda. Pro SPD je tento nákup nevhodný a příliš drahý,“ vysvětlil. O budoucnosti muniční iniciativy rozhodne Bezpečnostní rada státu 7. ledna.
Řešila se i otázka Zůnovy cesty na Ukrajinu, kam dostal pozvání. Vládnoucí koalice v čele s SPD se nakonec rozhodla, že nikam nepojede. „Ministr obrany nepřijal pozvání k návštěvě Ukrajiny, které obdržel,“ prohlásil na konferenci Tomio Okamura vedle mlčícího ministra.
Kritika opozice
Kroky SPD k umlčení vlastního ministra se nelíbí nejen zástupcům veřejnosti, ale i politikům z jiných stran a hnutí. „Je naprosto absurdní, že by se ministr obrany nesměl vyjadřovat k zahraniční politice,“ napsal na síti X bývalý premiér Petr Fiala (ODS). „Omezit vystupování ministra obrany, který je navíc místopředsedou vlády, jen na komentování armády působí jako špatný vtip.“
„Zákaz mluvit o zahraniční politice pro vicepremiéra a ministra obrany nás vrací do časů,“ dodal bývalý ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (ODS). Za absurdní a bezprecedentní označil závěr koaliční rady bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pak „koaliční rada nasadila náhubek novému ministrovi obrany“ za to, že si dovolil říci, že Rusko je agresor.
Za ministra se postavil i prezident Petr Pavel. Podle něj Zůna „neřekl nic jiného než to, k čemu se sama SPD přihlásila hned po zahájení agrese v roce 2022“. Podle něj tak není žádný důvod k jeho kritice, odvolávání či přehodnocování jeho postojů.
