Při mozkové příhodě je důležité, aby se člověk dostal co nejdříve do péče lékařů. Čas mezi tím, kdy záchranáři přijmou výzvu a kdy se člověk ocitne v nemocnici, se však napříč republikou různí.
Ministerstvo zdravotnictví před nedávnem představilo otevřená data, která přibližují celý průběh léčby – tedy od zásahu zdravotnické záchranné služby přes akutní terapii až po výsledky hospitalizace. Prohlédnout si je můžeš na Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění.
„Otevřená data považuji za jeden z klíčových nástrojů moderního zdravotnictví. Chci, aby Ministerstvo zdravotnictví komunikovalo výsledky péče pravidelně, srozumitelně a transparentně, protože jen tak můžeme vést věcnou debatu o tom, kde se daří a kde je potřeba systém ještě zlepšit. Data nám pomáhají cílit změny tam, kde mají největší přínos pro pacienty. Zrychlit léčbu, zvýšit její kvalitu a zároveň lépe plánovat péči v regionech. V otevřenosti budu proto pokračovat i nadále,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Rozdíly napříč Českem jsou velké
Zveřejněné údaje za rok 2024 se týkají se například toho, ve kterých okresech trvá cesta od vytočení tísňové linky až po příjezd pacienta k nemocnici déle než kritickou hodinu. Zatímco v Ostravě nebo v Brně a okolí záchranáři tuhle hranici překročí jen málokdy, v pohraničí (Vsetínsko, Prachaticko) nebo ve Středočeském kraji (Benešovsko, Mělnicko) je šedesátiminutový limit mnohem častějším problémem.
Rozdíly nabízí i pohled na mapu městských částí Hlavního města Prahy. Barvy ukazují, že je hlavní město řekou rozděleno na západní a východní část, kdy v části na západ jsou dojezdy rychlejší než v části východní.
Na západě hlavního města je to způsobeno fungováním dvou velkých fakultních nemocnic – Na Homolce a Motolu. „Například delší dojezdové časy v severovýchodní části Prahy vedly k otevření nového iktového centra v Nemocnici Na Bulovce. Podobná opatření se připravují i v dalších regionech,“ stojí v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
„Výbor naší cerebrovaskulární společnosti velmi podporuje iniciativu Ministerstva zdravotnictví při zveřejňování výsledků až na úroveň jednotlivých center a na celé iniciativě měření kvality už také dlouhá léta aktivně spolupracuje. Data je třeba číst s rozumem a v kontextu. Nejsou bičem, ale kompasem. Pomáhají nám udávat směr, kterým by se měl systém dlouhodobě ubírat,“ říká předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.
Čas ovlivňuje několik faktorů
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová pro Deník.cz přiblížila, že příčiny delších dojezdů jsou různé. „Dojezdové časy jsou stanoveny zákonem o zdravotnické záchranné službě – výjezdová skupina má dojet k pacientovi do dvaceti minut od přijetí výzvy. Celkový přednemocniční čas, tedy čas od předání výzvy až po předání pacienta v cílové nemocnici, však může být ovlivněn řadou lokálních faktorů, včetně poskytování první pomoci na místě a stabilizace pacienta k převozu,“ uvedla.
