Emisní povolenky mohou zdražit benzín, naftu nebo vytápění. Babiš proto chce jejich zavedení odložit. Podle odborníků a odbornic ale mají povolenky i své výhody a Česko může získat miliardy na pomoc domácnostem.
Premiér Andrej Babiš chce odložit zavedení emisních povolenek ETS2, které by od roku 2028 mohly zdražit pohonné hmoty nebo vytápění. Česku a dalším zemím se na summitu Evropské rady v Bruselu podařilo prosadit výzvu, aby Evropská komise znovu posoudila jejich dopady, informuje ČT24. Odklad nejméně do roku 2030 ale státy neprosadily. Proti se postavilo například Německo.
Co jsou emisní povolenky a proč je EU zavádí?
Když jezdíš autem na benzín nebo vytápíš dům plynem nebo uhlím, vznikají emise, které přispívají ke klimatické změně. Ta způsobuje škody na životním prostředí i v ekonomice. Za tyto škody ale často neplatí ti, kteří je způsobují.
„Proto je potřeba, aby se škody promítly v ceně činností, které je způsobují – lidé a firmy pak volí čistší alternativy nebo spalují méně,“ vysvětluje pro Refresher analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Kristina Zindulková.
A právě k tomu slouží emisní povolenky sloužit. „Zpoplatňují emise, a tím zvyšují cenu škodlivých činností a motivují ke změně chování. Díky vybraným prostředkům pak vlády mohou takovou změnu ve firmách a domácnostech dále podpořit, nebo se můžou zaměřit na pomoc chudším domácnostem,“ doplnila Zindulková.
ETS2 platí konkrétně na emise ze silniční dopravy a z budov, v sektorech velké energetiky a průmyslu (hlavně na elektřinu, také dálkové teplo nebo železárny) už povolenky fungují od 2005.
Kdo si připlatí nejvíc?
Podle Zindulkové dopadnou povolenky nejvíc na domácnosti, které topí uhlím nebo mají nezateplené domy s vysokou spotřebou energie. Víc zaplatí také lidé, kteří pravidelně jezdí autem na dlouhé vzdálenosti.
Analýza Univerzity Karlovy a PAQ Research odhaduje, že pro téměř polovinu českých domácností by povolenky znamenaly zdražení o méně než 250 korun měsíčně. Domácnosti vytápějící plynem by si podle studie připlatily v průměru přes 500 korun, u uhlí téměř tisícovku. Jde ale o odhady, skutečná výše zdražení bude záviset na cenách povolenek.
Evropská unie zároveň počítá s tím, že část vybraných peněz využije na pomoc domácnostem. Česko by mohlo ze Sociálního klimatického fondu získat až 50 miliard korun například na zateplování domů, úspornější vytápění nebo dostupnější dopravu.
Co by znamenal odklad povolenek?
Babiš tvrdí, že zavedení ETS2 by mohlo ještě více zatížit evropskou ekonomiku. Další odklad by sice oddálil zdražení spojené s povolenkami, podle odborníků by ale měl i své nevýhody.
„Česko v tuto chvíli přichází o možnost získat prostředky ze Sociálního klimatického fondu – ten totiž může využít, až když ETS2 zavede. Tím Česko zdržuje svoji možnost pomáhat domácnostem,“ upozorňuje Zindulková. Podle ní by další posouvání systému navíc komplikovalo dosažení evropských klimatických cílů.
„Česko se v Evropské unii staví do opozice vůči ETS2, a zároveň stále nemáme schválený Sociálně klimatický plán ani transpozici. Takže dokud tohle neuděláme, tak si na peníze z výnosů povolenek nesáhneme. A komunikace k tématu vůči veřejnosti se ze strany státu prakticky nevede, dobré je dodat, že ani nevedla za vlády minulé,“ vysvětluje analytik STEM Martin Philipp s tím, že by přitom Česko mohlo získat až 50 miliard korun.
Podle průzkumu STEM ze září 2025 jen 15 procent Čechů přesně vědělo, co ETS2 znamená. Novější data STEM nemá, Philipp ale předpokládá, že se povědomí od té doby mírně zvýšilo. Povolenky se totiž staly výrazným tématem před loňskými sněmovními volbami, především díky jejich kritikům.
