Administrativa prezidenta Donalda Trumpa, podle informací deníku The Wall Street Journal, připravuje rozsáhlý plán na reorganizaci amerických vojenských sil v Evropě.
Cílem je „potrestat“ ty spojence v rámci NATO, kteří se odmítli aktivně zapojit nebo dostatečně podpořit americko-izraelské tažení v probíhajícím konfliktu s Íránem.
Podle vládních činitelů citovaných v WSJ by tento návrh mohl znamenat konec dekád stability amerických základen na starém kontinentu. Plán počítá s přesunem tisíců amerických vojáků z členských zemí, které Bílý dům označil za „neužitečné“, do států, jež se k válečnému úsilí postavily čelem.
„Prezident Trump se cítí být zklamán mnoha spojenci v NATO a tento postoj dal jasně najevo,“ uvedl Mark Rutte pro CNN, generální tajemník NATO, po středečním dvouhodinovém jednání v Bílém domě.
Co by to mohlo znamenat?
Uzavření strategických základen. Diskuse se točí zejména kolem uzavření velkých amerických instalací ve Španělsku nebo Německu. Španělsko například vyvolalo nevoli Washingtonu, když uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americké stroje zapojené do operací proti Íránu.
Dále také posílení východního křídla. Země jako Polsko, Rumunsko, Litva a také Řecko jsou vnímány jako „vzorní spojenci“ a mohly by se dočkat posílení americké přítomnosti.
Rutte v rozhovoru připustil, že některé země v této „zkoušce“ neuspěly, i když zdůraznil, že většina spojenců plnila své závazky v oblasti logistiky.
Tento plán je vnímán jako mírnější alternativa k Trumpovým opakovaným hrozbám o úplném vystoupení USA z NATO. Podle amerických zákonů prezident nemůže alianci opustit bez souhlasu Kongresu.
