Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci o ochraně klimatu, která vychází z loňského přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ).
Podle něj jsou státy právně odpovědné za plnění svých klimatických závazků. Pokud je poruší, mohou po nich země nejvíce zasažené globálním oteplováním požadovat odškodnění a kompenzace. Rezoluce rovněž apeluje na udržení růstu globální teploty pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Pro text, který původně inicioval a vypracoval malý tichomořský ostrovní stát Vanuatu, hlasovalo 141 států. Proti se postavilo pouze 8 zemí, mezi nimiž byly Spojené státy, Rusko, Čína, Bělorusko, Írán, Izrael, Saúdská Arábie a Jemen. Celkem 28 zemí se hlasování zdrželo – a právě mezi nimi se ocitla i Česká republika, která se tak stala vůbec jediným členským státem Evropské unie, jenž rezoluci aktivně nepodpořil. Česko se tím v hlasování zařadilo po bok ropných velmocí jako Katar, Bahrajn nebo Kuvajt.
Generální tajemník OSN António Guterres rozhodnutí Valného shromáždění uvítal. Podle něj jde o silný triumf „klimatické spravedlnosti“ a jasný signál, že mezinárodní právo bude chránit lidstvo před eskalující krizí. Zahraniční komentáři a diplomatické zdroje si však všímají nečekaného rozkolu uvnitř Evropské unie. Zatímco zbytek bloku hlasoval jednotně pro, český postoj vyvolal mezi unijními partnery překvapení a ukázal na vnitřní neshody v pohledu na právní odpovědnost za emise.
