Po smrti krále Haralda V. se novým norským panovníkem automaticky stal jeho syn Haakon Magnus, který pod jménem Haakon VIII. slíbil pokračovat v rodinné tradici a službě národu.
Po smrti Haralda V. se novým norským králem automaticky stal jeho syn a korunní princ Haakon Magnus. Jako vládce přijal jméno Haakon VIII. Oznámil to v pátek ve zprávě, kterou zveřejnila tamější vláda. TASR o tom informuje podle zprávy agentury AFP.
Haakon slíbil, že bude pokračovat v hlásání „Vše pro Norsko“, kterého se drželi jeho předkové včetně otce Haralda V., který v pátek ráno zemřel ve věku 89 let jako nejstarší vládnoucí panovník v Evropě.
Má rád hudbu i surfování
Nový monarcha se narodil 20. července 1973. Navštěvoval státní základní školu, jak se od členů královské rodiny v rovnostářské skandinávské zemi očekává. Střední škola však byla soukromá. Před studiem politologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a později rozvojových studií na londýnské LSE vstoupil do námořnictva.
Haakon si už v raném věku oblíbil hudbu a surfování. Řekl jednou, že kdyby nepatřil do královské rodiny, chtěl by se stát profesionálním surfařem.
Svoji manželku Mette-Marit, rozenou Tjessem Höiby, poznal na hudebním festivalu v Kristiansandu v roce 1999. Skutečnost, že neměla šlechtický původ a byla svobodnou matkou se synem z předchozího manželství, zpočátku vyvolala mediální rozruch.
Sexuální skandály
Americké ministerstvo spravedlnosti navíc začátkem tohoto roku zveřejnilo dokumenty, ve kterých se jméno Mette-Marit objevilo v korespondenci s americkým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Mette-Marit následně uvedla, že si přeje, aby se nikdy nesetkali.
V současnosti je první v pořadí na trůn Haakonova dcera, 22letá korunní princezna Ingrid Alexandra. Norsko mělo panovnici naposledy na přelomu 14. a 15. století, kdy královna Markéta I. vládla i Švédsku a Dánsku. Po reformách zavedených v roce 1990 má v pořadí nástupnictví přednost nejstarší dítě, a to bez ohledu na pohlaví.
