Ženy mají vařit a pečovat o děti, muži vydělávat a nebrečet. Vážně? Petra a další mladí lidé z Česka a Německa si tyhle stereotypy vzali na mušku v satiře inspirované Prodanou nevěstou.
Mladí lidé z Česka a Německa s vlastními maskami vyrazili 17. listopadu na Sametové posvícení, které je součástí oslav výročí sametové revoluce. Jejich setkání podpořil Česko-německý fond budoucnosti.
Jednou z tváří projektu je i Petra, která studuje na Střední odborné škole pedagogické Evropská v Praze. Do projektu se zapojila spolu se svými spolužáky a vrstevníky ze Städtisches Gymnasium Delbrück v Německu. Čekalo je několik dní společné práce. Než se pustili do příprav vystoupení, museli se nejdřív poznat a domluvit.
Právě při seznamování a společné práci přišla řeč i na to, co němečtí studenti prožívají. Petru zajímaly jejich názory a starosti. „Vyslechli jsme si jejich postřehy a dozvěděli se, co je trápí. Většinou zjišťujeme, že řešíme stejné problémy,“ popisuje.
Prodaná nevěsta dostala update
Společným tématem se staly stereotypní představy o ženách a mužích. Studenti je propojili se Smetanovou Prodanou nevěstou a své vystoupení nazvali „Kup si drahou polovičku. Marriage Market 2.0“. Na trhu s partnery ukázali známá očekávání: ona má vařit a starat se o děti, on vydělávat, mít svaly a nebrečet.
Právě tahle očekávání chtěli s humorem zpochybnit. Sedmnáctiletí Dominik a Aurelia z gymnázia v Delbrücku vysvětlují, že nadsázka pomáhá ukázat, jak nesmyslné podobné předsudky jsou. Chtěli tak upozornit i na rovné postavení žen a mužů.
O tématu i podobě vystoupení rozhodovali sami studenti. Prostor jim k tomu dalo setkání, které uspořádal spolek Pragkontakt s iniciativou Fór_um.
„Nejprve společně hledali téma, které je trápí nebo na které chtějí upozornit,“ popisuje předseda Pragkontaktu Míla Man. Masky tak vznikaly z debat o tom, co mladí lidé sami prožívají.
Doplňuje ho Jacob Venuß z Česko-německého fondu budoucnosti: „Když se mladí lidé z Česka a Německa setkají, často zjistí, kolik toho mají společného, ale i v čem se jejich postoje liší. Chceme jim dávat prostor poznávat jiné pohledy, bourat stereotypy a společně utvářet budoucnost.” říká.
Co se do běžné hodiny nevejde
Na společné debaty navázala práce v dílnách. I tam pedagogové nechávali studentům prostor pro vlastní nápady. Připravili zázemí a byli po ruce, když bylo potřeba pomoct. Mohli tak sledovat své studenty v jiné situaci než při běžné výuce.
Právě v takových zkušenostech vidí přínos setkání pedagožka Andrea Simon z gymnázia v Delbrücku. „Po návratu domů pokaždé vidíme, jak studenty posunulo setkání s lidmi z jiné země a práce na společném projektu,“ popisuje.
Vedle společné práce bylo důležité i samotné prostředí. Její kolega Thomas Kempe oceňuje možnost poznat život v sousední zemi přímo. „Ve škole můžeme vyprávět o životě v jiných zemích a kulturách. Tady ho studenti mohou sami zažít,“ vysvětluje.
K tomu patřilo i poznávání Prahy a setkání s pamětníkem sametové revoluce. Studenti se tak dozvěděli víc o událostech, jejichž výročí si pak sami připomněli v ulicích.
Společný týden vyvrcholil 17. listopadu účastí v průvodu Sametového posvícení. Téma, které studenti předtím probírali v menší skupině, představili lidem v centru Prahy. K oslavám svobody tak přidali i svůj pohled na to, jak dnes chceme žít a co od sebe navzájem očekáváme.
🤝 Co dělá Fond budoucnosti?
Česko-německý fond budoucnosti podporuje setkávání a spolupráci lidí z Česka a Německa. Pomáhá uskutečnit školní výměny, setkání mladých lidí i kulturní projekty. V roce 2026 se pod tématem „Generace našeho století“ zaměřil na mladé lidi a na to, jak vidí společnou budoucnost. Tématem roku 2027 bude 30 let Česko-německé deklarace.
Máš nápad na společný projekt se sousedy? Možnosti podpory najdeš na fondbudoucnosti.cz.