Průmyslové podniky a čistírny odpadních vod loni nahlásily více než dvojnásobné množství syntetických „věčných chemikálií“ PFAS, které se v přírodě skoro nerozkládají. Nový žebříček Arniky ukazuje také nárůst emisí rakovinotvorných látek nebo rtuti.
České podniky a čistírny odpadních vod za rok 2025 nahlásily únik 66 kilogramů takzvaných věčných chemikálií do vody. O rok dříve to bylo přibližně 27 kilogramů. Vyplývá to z nového žebříčku největších znečišťovatelů, který zveřejnila ekologická organizace Arnika.
Ta vycházela z údajů Integrovaného registru znečišťování, kam podniky povinně hlásí množství vybraných škodlivých látek, které vypouštějí do životního prostředí. Letos Arnika vyhodnotila data od 1 233 provozoven.
Nejde ale o kompletní přehled veškerého znečištění v Česku. PFAS se do registru hlásí teprve druhým rokem a současná pravidla sledují jen vybrané látky z této skupiny, které unikají do vody. Počet podniků, které PFAS nahlásily, navíc vzrostl ze 13 na 31.
Dvě třetiny hlášených PFAS pocházejí z jediné čistírny
Největším zdrojem byla biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic. Za loňský rok nahlásila 44 kilogramů PFAS, tedy přibližně dvě třetiny celkového množství evidovaného v Česku. Oproti předchozímu roku jde o téměř sedminásobný nárůst.
Čistírna zpracovává nejen odpadní vody z Pardubic, ale také průmyslové vody z chemického areálu v Semtíně. Na druhém místě skončil litvínovský ORLEN Unipetrol RPA s necelými čtyřmi kilogramy.
Za zkratkou PFAS se skrývá skupina chemických látek, které se používají třeba kvůli své odolnosti vůči vodě, mastnotě nebo vysokým teplotám. Některé najdeme v průmyslových výrobcích, jiné se dříve využívaly třeba při výrobě nepřilnavých povrchů nebo hasicích pěn.
Přezdívku „věčné chemikálie“ získaly proto, že se řada z nich v přírodě rozkládá jen velmi pomalu. Mohou tak dlouhodobě znečišťovat vodu a některé se hromadí v živých organismech.
„Některé PFAS narušují imunitní systém, negativně ovlivňují reprodukci a vývoj dětí a zvyšují riziko určitých druhů rakoviny,“ upozornil vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík.
Podle něj by ministerstvo životního prostředí mělo věnovat větší pozornost tomu, kudy se tyto látky do přírody dostávají, a přijmout opatření, která jejich úniky omezí.
Přibylo i formaldehydu. Některé podniky ho vypustily mnohonásobně víc
PFAS ale nejsou jediným problémem, na který nový žebříček upozorňuje. V Česku meziročně vzrostlo také nahlášené množství formaldehydu, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí mezi prokázané lidské karcinogeny.
Podniky ho za rok 2025 vykázaly více než 22,5 tuny, zatímco o rok dříve šlo o 17 tun.
Největší množství nahlásila společnost Kronospan CR v Jihlavě, a to sedm tun. Výrazný nárůst zaznamenaly i další provozy. HP-Pelzer v Žatci vypustil téměř čtrnáctkrát více formaldehydu než předchozí rok, Rockwool v Bohumíně více než desetkrát tolik.
V čele žebříčku podniků podle množství rakovinotvorných, pravděpodobně nebo potenciálně rakovinotvorných látek skončila společnost ACO Industries Tábor v Sezimově Ústí. Ta nahlásila 9,7 tuny styrenu, látky používané třeba při výrobě plastů.
Zajímavá je naopak změna u neratovické Spolany. Chemička, která v minulých letech patřila k největším znečišťovatelům, letos z prvních desítek těchto žebříčků zmizela. Souvisí to s tím, že loni ukončila výrobu PVC a kaprolaktamu.
Elektrárny dál vypouštějí stovky kilogramů rtuti
Výrazným zdrojem znečištění zůstávají také uhelné elektrárny. Osm z deseti největších provozů podle množství vypouštěné rtuti tvoří právě elektrárny a teplárny.
Dohromady nahlásily 985 kilogramů rtuti. Nejvíce elektrárna Počerady (242 kilogramů), následovaná Prunéřovem (183 kilogramů) a Chvaleticemi (172 kilogramů).
Arnika upozorňuje, že některé z těchto elektráren mohou vypouštět více rtuti díky výjimkám z emisních limitů. Zatímco Prunéřov nahlásil 183 kilogramů, elektrárna Tušimice, která stanovený limit dodržuje bez výjimky, vykázala 47 kilogramů. Podle ekologů přitom obě elektrárny vyrobily srovnatelné množství elektřiny.
„Uhelná elektrárna Chvaletice zvýšila emise rtuti, i když vyrobila méně elektřiny než v předchozím roce,“ upozornil vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Právě výjimky z limitů podle něj umožňují, aby některé elektrárny dál výrazně zatěžovaly životní prostředí.
Jak zjistit, kdo znečišťuje tvoje okolí?
Nejvíce provozoven se v prvních desítkách žebříčků objevuje z Ústeckého kraje. Následují Moravskoslezský a Pardubický kraj.
Pokud tě zajímá, jaké látky vypouštějí podniky poblíž tvého bydliště, můžeš se podívat na web Znečišťovatelé pod lupou. Arnika tam zpřístupňuje údaje z registru v přehlednější podobě a umožňuje vyhledávat jednotlivé provozy.
Samotné umístění v žebříčku ale ještě neznamená, že podnik porušuje zákon. Přehled ukazuje množství nahlášených látek, nikoliv automaticky překročení povolených limitů nebo zdravotní riziko pro lidi v okolí.
