Druhá tvář extremismu. Jak předcházet radikalizaci mladých?

Za minulý rok u nás policie řešila celkem 127 nenávistně motivovaných trestných činů. Přestože je každé takové číslo mrazivé, reálně jde o necelou desetinu procenta veškeré kriminality v Česku. Když ale otevřeš sociální sítě, pravděpodobně máš pocit, že je nenávist naprosto všudypřítomná a naše společnost je nevratně rozdělená.

Podle analytika ústavu STEM Jiřího Táborského za tento klam může naše psychika v kombinaci s technologickými giganty. Hrozby totiž podvědomě nadhodnocujeme podle toho, jak často na nás vyskakují. A protože algoritmy potřebují udržet naši pozornost, aby ji zpeněžily, servírují nám přednostně šokující a negativní obsah. Ten dnes navíc v masivním objemu chrlí umělá inteligence.

V tomto toxickém prostředí se přitom utváří názory nejmladší generace. Pro více než polovinu lidí od šestnácti do třiceti let jsou sociální sítě hlavním zdrojem zpráv o světě. A co víc, obsahu na nich věří zhruba 58 procent z nich.