Ačkoliv Češi v zimě vytápějí obývací pokoje v průměru na 20,8 °C, více než polovině z nich je doma alespoň občas chladno. Průzkum Sdružení EPS ČR ukázal výrazné rozdíly mezi muži a ženami, generacemi i kvalitou zateplení domů.
Pocit chladu ve vlastní domácnosti zažívá většina obyvatel Česka. Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR, který v listopadu 2026 realizovala agentura IPSOS na vzorku 837 respondentů, je doma alespoň občas zima 55 procentům lidí. Každého devátého pak chlad trápí často nebo neustále. Děje se tak přesto, že v mrazech udržujeme v obývacích pokojích průměrnou teplotu 20,8 °C. Hranice, kdy nám doma začíná být nepříjemně chladno, přitom leží v průměru na 18,8 °C.
Mladým ženám je zima třikrát častěji než mužům
Výzkum odhalil propastný rozdíl ve vnímání teploty mezi pohlavími. Zatímco s častým nebo trvalým pocitem chladu se potýká 16,5 procenta žen, mezi muži je to jen 6,1 procenta. Nejvíce tento nepoměr vynikne u mladé generace ve věku od 18 do 35 let. V této skupině mrzne pravidelně každá čtvrtá žena (25,8 %), ale jen přibližně každý jedenáctý muž (8,6 %). Alespoň občas je pak doma zima dokonce 77 procentům mladých žen. S přibývajícím věkem se rozdíly stírají – ve skupině 36 až 53 let pravidelně mrzne 15,2 procenta žen a 5,4 procenta mužů, a u generace 54 až 65 let už klesá podíl na 7 procent u žen a 4 procenta u mužů.
Vyšší zimomřivost žen přitom nelze svést na nižší teplotu v bytě. Obě pohlaví uvádějí v obýváku v průměru kolem 21 stupňů a chlad jim začíná vadit při podobné hranici kolem 19 °C. Přesto i v domácnostech vytopených na 22 °C a více pociťuje alespoň občas zimu 54 procent žen oproti 41 procentům mužů. O nastavení termostatu v domácnostech s více členy nejčastěji rozhodují partneři společně (35 %), samostatně teplotu určuje 23 procent lidí a 15 procent ji nechává na partnerovi.
Mladí spí v teplejších ložnicích, přesto častěji mrznou
Zajímavý paradox ukázalo srovnání generací. Nejmladší dospělí ve věku 18 až 26 let pociťují pravidelný chlad výrazně častěji než lidé před důchodem ve věku 54 až 65 let (19 % oproti 5,5 %, respektive zaokrouhleně 6 %). Mladí lidé přitom spí v mnohem teplejším prostředí – teplotu 21 °C a více má v ložnici 36 procent z nich, zatímco mezi staršími respondenty je to jen 16 procent. Celorepublikový průměr noční teploty v ložnici při mrazech přitom činí 19,3 °C. Starší generace preferuje chladnější spaní mnohem častěji: 62 procent lidí mezi 54 a 65 lety má v ložnici 19 °C a méně, u nejmladších je to jen 42 procent.
Lidé v Praze s topením vyčkávají, rozhoduje i zateplení
Data rovněž ukázala regionální rozdíly v začátku topné sezóny. Zatímco celorepublikově začalo 64 procent lidí topit už v říjnu, v hlavním městě se s vytápěním vyčkává déle. Až v listopadu zapnulo topení (nebo v době průzkumu ještě netopilo) 36 procent Pražanů, což je přesně dvojnásobek oproti ostatním regionům, kde tento podíl dosáhl 18 procent.
Klíčovým faktorem pro tepelnou pohodu je však technický stav budovy. V komplexně zateplených domech a bytech je alespoň občas zima 47 procentům obyvatel, v částečně zateplených 55 procentům a v nezateplených dokonce 69 procentům lidí. Pravidelný chlad pak v nezateplených objektech trápí 17 procent obyvatel, zatímco v těch komplexně zateplených jen 7 procent. Obyvatelé nezateplených budov také musí začít topit dříve – do konce října jich topilo 85 procent, zatímco v zateplených domech čtvrtina lidí odložila start sezóny až na listopad či později.
Podle předsedy Sdružení EPS ČR Pavla Zemeného teploměr říká jen polovinu pravdy. O tom, zda je lidem doma příjemně, nerozhoduje pouze teplota vzduchu, ale také teplota stěn, oken a podlah či případný průvan. Dobře zateplený dům má teplejší vnitřní povrchy, díky čemuž se v něm lidé při stejné teplotě na termostatu cítí lépe. Kdo chce mít doma skutečně příjemně, měl by proto podle něj začít u samotné stavby, nikoliv jen u přidávání stupňů na topení.
