Rubl je aktuálně na rekordním minimu. Vládě se tak prodražují náklady na financování v době, kdy potřebuje peníze, aby mohla pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině.
Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu. Ruská měna je tak nejslabší za téměř 17 měsíců. Začátkem loňského února, tedy těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, stál dolar kolem 75 rublů. Informuje o tom Forbes a agentura TASS.
Ruský rubl proti americkému dolaru za letošní rok oslabil už o 25 procent. Za pád měny viní Kreml ruskou centrální banku, která je podle něj zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky.
„Centrální banka má všechny nástroje, aby situaci v blízké budoucnosti normalizovala a zajistila snížení úrokových sazeb z úvěrů na udržitelnou úroveň,“ uvedl ekonomický poradce Maxim Oreškin. „Slabý rubl komplikuje strukturální transformaci ekonomiky a negativně ovlivňuje reálné příjmy obyvatel. Je v zájmu ruské ekonomiky mít silný rubl,“ dodal.
Ekonomický porace uvedl, že Kreml si přeje silný rubl a že očekává v brzké době návrat k normálu. Hovořil o intervenci, která by přiměla centrální banku, aby zakročila dřív než na dalším zasedání bankovní rady plánovaném na 15. září. Banka později uvedla, že se mimořádně sejde již v úterý a že rozhodnutí ohledně úrokových sazeb oznámí v 9:30 SELČ.
Slabý rubl ovlivní vojenskou operaci na Ukrajině
Centrální banka v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod na 8,50 procenta. Předtím ji ale na 7,50 procenta držela od loňského září. Bezprostředně po zahájení invaze na Ukrajinu, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent, aby zmírnila odliv kapitálu a podpořila finanční stabilitu.
„Slabší rubl je usvědčující obžalobou Ruska a jeho války proti Ukrajině,“ uvedl hlavní analytik Timothy Ash z investiční společnosti BlueBay Asset Management v Londýně. „Je to způsobeno nejen nižšími příjmy z prodeje energetických surovin v důsledku ztráty velké části obchodu s plynem v Evropě, ale také úspěchem cenového stropu na ropu, který zavedly státy G7, mnohem vyššími náklady na dovoz kvůli sankcím a rovněž pokračujícím odlivem kapitálu,“ dodal.
Ruská centrální banka vidí příčinu v letošním prudkém oslabení rublu v poklesu obchodu. Přebytek na běžném účtu platební bilance vykázal v době od ledna do konce července meziroční propad o 85 procent.
Pokud chce Rusko další propad kurzu rublu zastavit, mohlo by ještě zavést přísnější omezení pohybu kapitálu. Další možností je zvýšení úrokových sazeb, což centrální banka s odkazem na vyšší inflaci už avizovala. Vyšší úroky ale brzdí hospodářský růst a mimo jiné znamenají, že se vládě prodražují náklady na financování v době, kdy potřebuje peníze, aby mohla pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině.
