Podle odborných dohadů žije v Česku asi 150 000 lidí s touto chorobou. Přesné údaje však chybí, ne u všech je totiž diagnostikována.
Alzheimerova choroba je typem demence, ke které dochází v momentě, kdy nahromadění proteinů v mozku trvale poškozuje mozkové tkáně. Nakonec vede k příznakům, jako jsou zapomnětlivost, ztráta schopnosti řeči a psaní či neschopnost postarat se o sebe.
Možnost, že by dloubání v nose vedlo ke vzniku onemocnění, souvisí dle výzkumu z roku 2023 s tím, že během procesu vnášíme cizí látky a infekční materiál do nosu. Do těla se tak dostávají bakterie, viry nebo plísně a mohou způsobovat záněty v mozku. Výzkum je však zatím jen v teoretické rovině, vědci zatím hypotézu neotestovali na lidech.
Čichové ústrojí je totiž přímo napojené na mozek. Nízký stupeň infekčních patogenů tak může vytvořit komplikace, které zůstanou dlouho neodhaleny. Mezi rizikové faktory, které si můžeme dloubáním v nose vypěstovat, patří tau proteiny, peptidy amyloidu beta a formace plaku.
Na podobné zjištění přišel i výzkum z roku 2022. Ten byl testován na myších. Ukázal, že specifická bakterie zvaná Chlamydia pneumoniae se může dostat přes hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek před patogeny v těle. To může způsobit dlouhodobé záněty mozku podobné těm, které u lidí zvyšují riziko Alzheimerovy choroby.
Ačkoliv napojení na Alzheimerovu chorobu zatím není stoprocentně potvrzené, již je dokázáno, že dloubání v nose může způsobovat jiné zdravotní problémy, upozorňuje server Healthline. Především jde o zvýšení rizika respiračních infekcí. Poškozování tkání v nose také může postupem času vést k narušení nosní chrupavky či ke znecitlivění nosních chloupků, které čichový systém chrání před infekcemi.
