Meteorický roj Perseid můžeš sledovat už v těchto dnech. Vrcholit bude na začátku následujícího týdne.
Meteory jsou vidět už nyní a jejich frekvence pozvolna stoupá. V nocích na pondělí 12. srpna a úterý 13. srpna bude možné na obloze mimo města pozorovat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je ale potřeba vycestovat daleko od měst, do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. ČTK to sdělil Pavel Suchan z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Roj Perseid pravidelně nastává mezi 17. červencem a 24. srpnem. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře září jako malé meteory, lidově padající hvězdy. „Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete déle než měsíc okolo maxima roje. Ale nejvíce se jich objevuje v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, tedy kolem 12. srpna,“ uvedl Suchan.
Budou ideální podmínky
Podmínky pro pozorování by letos měly být téměř ideální. Na obloze bude Měsíc ve fázi okolo první čtvrti, a bude tedy zapadat v první polovině noci. Daleko od velkých měst tak bude možné spatřit i nejslabší meteory.
„Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo alespoň desítky kilometrů daleko od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Nejvíce meteorů je totiž vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí. Při menším umělém jasu noční oblohy totiž vyniknou i ty méně jasné meteory. Pozorovat úkaz je nejvhodnější vleže, například ve spacáku nebo na lehátku. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled, meteory náhodně létají po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima,“ doplnil Suchan.
Název roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. „Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem,“ přiblížil Suchan. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se lidskému oku zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze.
První zmínky o tomto úkazu existují už od poloviny třetího století v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.
Podle zaznamenaných svědectví několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 padaly z nočního nebe „třpytivé slzy“ a od této události jsou Perseidy lidově označovány jako slzy svatého Vavřince. Skutečnost, že jde o astronomický úkaz, podle Suchana prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století.
