Nejčastěji prý plýtvají mladí. Průměrně Češi a Češky vyhodí jídlo za 4 636 korun ročně na osobu. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno. Zúčastnilo se ho 1 100 lidí.
Více než polovina lidí ve věku mezi 18 a 26 lety přiznává, že jídlo vyhazuje alespoň jednou týdně. Výrazně nižší je tento podíl u starších generací.
Nejvíce peněz pak ztrácejí lidé mezi 36. a 44. rokem. Za nevyužité potraviny měsíčně plýtvají v průměru přes 500 korun, což znamená více než 6 000 korun za rok. Tato věková skupina tak paradoxně patří mezi nejvíce plýtvající, i když frekvence vyhazování je u nich nižší než u mladších respondentů.
„Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů, takže může vyprodukovat i větší množství nespotřebovaných potravin,“ vysvětluje Jakub Henni, zakladatel a CEO platformy Nesnězeno.
Proč jídlo končí v koši
Důvody, proč jídlo končí v odpadkovém koši, jsou podle průzkumu často prosté. Nejčastěji lidé uvádějí, že se potraviny zkazí nebo projdou datem spotřeby. Více než čtvrtina lidí přiznává, že si jednoduše nakoupili víc, než byli schopni spotřebovat. Dalších 16 procent říká, že se jednalo o potraviny, které jim nechutnaly, a proto je vyhodili.
Mezi další časté důvody patří nedostatek plánování vaření a neznalost, jak efektivně využít zbytky. Tyto návyky vedou k situacím, kdy se jídlo zbytečně vyhodí, i přestože bylo stále použitelné.
Čísla mohou být ještě mnohem vyšší
„I když je plýtvání stále doménou všech věkových skupin, varovný vykřičník visí hlavně nad mladšími generacemi, což potvrdily i další studie. Časté vyhazování potravin u nejmladší generace vidíme jako důsledek studentského života, single domácností nebo nedostatků zkušeností s plánováním a chodem domácnosti,“ vysvětluje Henni.
Dodává, že si samozřejmě uvědomuje, že může být reálná míra plýtvání ještě vyšší. Podle jeho názoru lidé často nechtějí nebo nedokážou plně reflektovat své chování, což potvrzuje i výzkum Mendelovy univerzity, který ukázal, že studenti*studentky vyhazují až o 43 procent více jídla, než si sami myslí. „To jen podtrhuje, jak důležité je o tématu mluvit a nabídnout lidem konkrétní nástroje a motivaci, jak se plýtvání vyhnout,“ uzavírá.
