Počet sebevražd mezi dětmi a dospívajícími v Česku dosáhl loni nejvyššího čísla za posledních deset let.
Podle výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) se počet sebevražd mezi dětmi a mladistvými zvyšuje. Velký dopad na zhoršení duševního zdraví měly pandemie Covidu-19 a nestabilní situace ve světě.
„Je to něco, co se po covidu aktivovalo. Dříve to nebylo tak výrazné, ale covid nárůst urychlil. Máme indikátory, že covid dopadl v rámci sociálního jednání výrazně na mladší ročníky, konkrétně nejvíce na dívky ve věku 10 až 19 let,“ uvedl výzkumník Ondřej Rýdlo z NÚDZ.
V roce 2023 zemřelo v důsledku sebevraždy 48 dětí a mladistvých do 19 let, což je nejvíce za poslední dekádu. Sebevražda se také stala čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve věkové skupině 15–29 let.
„Máme indikátory, že covid dopadl v rámci sociálního jednání výrazně na mladší ročníky, konkrétně nejvíce na dívky ve věku 10 až 19 let,“ dodal Rýdlo.
Nerealistické standardy
Negativní dopady má i internet, kde děti a dospívající často narážejí na nerealistické standardy krásy a úspěchu, což ovlivňuje jejich sebehodnocení. Internet zároveň poskytuje přístup k nebezpečným návodům a skupinám podporujícím sebevražedné myšlenky, což může situaci zhoršovat.
„Na těchto stránkách jsou lidem s vážnými psychickými problémy často doporučovány nevhodné rady, což může vést k dalším negativním důsledkům,“ vysvětlil Tomáš Jandáč z Dětské a dorostové ambulance Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.
