Jde o druhou nejčastější příčinu úmrtí u nás a život vezme každému třetímu. Případů navíc narůstá i mezi mladšími generacemi.
Na alarmující data upozornil server Seznam Zprávy. Diagnózu si ročně vyslechne asi 100 tisíc Čechů. Od začátku devadesátých let se počet výskytu nemoci více než zčtyřnásobil. Přitom na screeningy a další preventivní vyšetření se lidem stále moc nechce.
Daří se ale naštěstí postupovat i v léčbě a pacienti se dožívají stále vyššího věku. Lékař Jiří Šedo z Masarykova onkologického ústavu v Brně tak upozornil na to, že i tento fakt může mít vliv na statistický nárůst případů. „Léčba je velmi nákladná. Ale pacienti často nejsou úplně vyléčeni a potřebují pravidelné návštěvy nemocnice,“ připomněl.
V počtu případů se nejčastěji vyskytuje nemelanomový kožní zhoubný novotvar. V roce 2023 se objevil u 30 tisíc onkologických pacientů. Objevují se stále častěji ale i tzv. novotvary in situ (časné stadium nádorového onemocnění, kdy se abnormální buňky nacházejí pouze v místě svého vzniku a ještě se nerozšířily do okolní tkáně) a také zhoubné novotvary prsu a prostaty.
Prevence může být klíčová
Zlepšila se ale také diagnostika a nemoc se tak stále častěji daří objevit v časném stádiu. Ve věkové skupině do 45 let se počet úmrtí za posledních 40 let snížil o polovinu, nyní jich zemře zhruba 500 za rok. K tomu mohou pomoci i screeningové programy, spousta Čechů na ně ale nechodí, ačkoliv mají nárok. K dispozici je v současné době pět preventivních onkologických programů.
Diagnostikovat mohou nádory tlustého střeva a konečníku, prsu, děložního hrdla, prostaty, plic i neonkologické výdutě břišní aorty. Největší účast mají screeningy rakoviny prsu, na ty se dostaví průměrně asi 60 procent žen, kolorektální screening ale ročně navštíví necelých 30 procent těch, kteří na něj mají nárok. Programy přitom dokáží včasně podchytit i jinak fatální případy. Na jaká vyšetření máš nárok a kdy je můžeš podstoupit, jsme sepsali v tomto článku.
Ačkoliv je riziko výskytu vyšší u starších osob, stále přibývá pacientů z mladších generací. Není přitom úplně jasné, proč. „Spekuluje se o vlivech mikroplastů nebo životního prostředí. Ale férová odpověď je, že důvody nevíme,“ přiznal onkolog David Feltl, který zároveň vede Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze.
„Ultrazpracované potraviny přispívají ke vzniku nádorů hlavně tím, že v nich chybí vláknina, která vytváří podmínky pro příznivý střevní mikrobiom. Dalším rizikovým faktorem je nerovnováha mezi příjmem a výdajem energie, která vede k tloustnutí,“ připomněl pro Novinky.cz profesor Büchler.
