Pásmo Gazy se momentálně nachází v akutní humanitární krizi, kterou odborníci stále častěji popisují jako hladomor vyvolaný záměrně lidskou činností. Pro Refresher se ohledně současné situace v Gaze vyjádřila i organizace Člověk v tísni.
Potraviny se do Gazy dostávají jen v malém a nedostatečném množství a humanitární organizace varují, že situace je nejhorší za poslední roky.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že ze 154 úmrtí souvisejících s podvýživou od začátku války v říjnu 2023 (včetně 89 dětí) jich 63 nastalo jen v červenci tohoto roku. Situace je zvlášť kritická v severní části Gazy a v Gaze City, kde byly konvoje s pomocí opakovaně blokovány. Mezinárodní snahy o doručení prostřednictvím tzv. airdrops jsou přitom omezené a označované za málo efektivní.
Jaká je definice hladomoru?
OSN o hladomoru hovoří tehdy, „když 20 procent lidí trpí vážným nedostatkem potravin, 30 procent je výrazně podvyživeno a počet úmrtí za den dosáhne dvou osob na 10 tisíc lidí.“
Organizace spojených národů a další mezinárodní instituce, včetně Světového potravinového programu (WFP) a Mezinárodního záchranného výboru (IRC), již delší dobu varují, že Gaza splňuje dvě ze tří podmínek pro oficiální vyhlášení hladomoru: nedostatečný přístup k jídlu a vysoká míra podvýživy. Třetí kritérium, úmrtnost, je těžší potvrdit, vzhledem k omezenému přístupu ke zdravotním záznamům.
Již v letech 2007 až 2010 izraelská civilní správa COGAT vyvinula systém pro výpočet minimálního množství kalorií, které obyvatelé Gazy potřebují k přežití, konkrétně 2 279 kalorií denně, což odpovídá cca 1,8 kilogramů potravin na osobu. Mezi březnem a červnem letošního roku povolily izraelské úřady vstup pouze zhruba 56 tisíc tun potravin, což představuje méně než čtvrtinu toho, co by lidé potřebovali k přežití.
„V Gaze neexistuje žádná politika hladovění a v Gaze není žádný hladomor. Umožňujeme, aby se do Gazy po celou dobu trvání války dostávala humanitární pomoc – jinak by tam žádní Gazané nebyli,“ přesto uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Několik tisíc dětí trpí těžkou podvýživou
Světová zdravotnická organizace hlásí extrémní úbytek tělesné hmotnosti u dětí. Podle UNICEF je více než 320 tisíc dětí (celá populace v pásmu Gazy mladší pěti let) ohroženo akutní podvýživou. Tisíce z nich trpí těžkou akutní podvýživou, která je nejsmrtelnější formou podvýživy. Zároveň každé čtvrté dítě, které se dostane do péče Lékařů bez hranic, trpí akutní podvýživou.
„Jedná se o téměř čtyři měsíce trvající blokádu, hladovění, které se hromadilo týdny a měsíce, a návrat z tohoto bodu extrémní podvýživy a hladovění vyžaduje trvalé dodávky potravin a zdravotnického vybavení a také potravinových doplňků pro děti v nouzi. Je možné zvrátit některé škody, ale obávám se, že některé z těchto škod by byly v této fázi nevratné,“ uvedl Ahmad Alhendawi, ředitel organizace Save the Children International pro Blízký východ.
Když v říjnu 2023 vypukla válka, zdravotní stav většiny obyvatel Gazy byl stále relativně dobrý. Navzdory dlouhodobé blokádě a chudobě lidé ještě měli přístup k potravinám – Gaza měla dobře vyvinuté zemědělství a rybolov.
Dnes, podle údajů OSN, zůstalo v Gaze jen jedno procento nosnic a šest procent původního hospodářského zvířectva. Rybolov klesl na méně než sedm procent předválečné úrovně. Nejničivější však bylo zničení vnitřní infrastruktury, která zajišťovala distribuci potravin.
A jak se k tomu staví média?
New York Times, který se dlouho vyhýbal přímému pojmenování hladomoru v Gaze, v červenci zveřejnil reportáž doplněnou o fotografie vyhladovělých palestinských dětí. Krátce po zveřejnění článku však přišla silná reakce ze strany izraelských vládních a propagačních kanálů, kteří žádali o „přezkoumání“ zprávy. Pod tlakem těchto reakcí New York Times přidal k původnímu textu „opravu“: list tvrdil, že nově získané lékařské záznamy a vyjádření nemocnice ukazují, že chlapec z fotografie měl předchozí zdravotní problémy.
Jak konkrétně funguje hlad jako nástroj války a jaké mechanismy jej umožňují v Gaze?
Jedná se o kombinaci vojensko-politických záměrů s cílem vyhladovět konkrétní populaci tak, aby ji donutila k přesunu, aby oblast učinila neobyvatelnou a tím i zhoršila/znemožnila zázemí vojenského protivníka. Může to být záměr etnické čistky nebo v extrémním případě i jako nástroj terorizování či likvidace celé populace-etnika. Hladomory v nedávné historii byly prakticky vždy vyvolané lidmi, a ne neúrodou či špatnými klimatickými podmínkami – nemusely tudíž vzniknout.
Vzhledem k tomu, že Gaza je od vypuknutí války v roce 2023 plně závislá na přísunu humanitární pomoci, extrémní nedostatek potravin a nastupující hladomor na jejím území způsobila blokáda uvalená na celé pásmo od začátku března letošního roku. Distribuce pomoci poskytovaná zaběhnutým mechanismem OSN v koordinaci s nevládními organizacemi nahradila kvazi-humanitární Gaza Humanitarian Foundation podporovaná USA a Izraelem, která zredukovala počet distribučních míst z původních cca 400 na současné 4, přičemž tři jsou v jižní oblasti Rafah, jedno v centrální části a žádné v severní Gaze.
Dezorganizovanost, nedostatečnost pomoci, nevhodná skladba pomoci a zejména střelba do lidí na distribučních místech je naprosto neakceptovatelná. Při pohledu na mapu je poměrně jasný záměr přilákat populaci k výdeji jídla do jižní části pásma, kde má být v další fázi zbudované jakési „humanitární město“, ve skutečnosti internační tábor, do kterého má být umožněno vstoupit, ale už ne z něj odejít.
Jak vnímáte roli OSN v této krizi?
Agentury OSN a zejména UNRWA hrály nezastupitelnou roli v koordinaci a poskytování humanitární pomoci v Gaze. Tento humanitární systém, který funguje ve většině velkých konfliktů na světě, sice nedokáže civilistům poskytnout bezpečí, ale ochrání je před sekundárními následky války. Dnešní katastrofická situace je přímým důsledkem jeho postupné demontáže, která se začala projevovat byrokratickými obstrukcemi a vyvrcholila blokádou trvající od března 2025. Je to čítankový dopad militarizace humanitární pomoci a důkaz toho, že expertíza OSN a partnerských nevládních organizací při práci v konfliktech je nenahraditelná.
Jak hodnotíte reakci evropských států na situaci v Gaze?
Podobně jako v jiných konfliktech nastavuje tato situace zrcadlo mezinárodnímu společenství, tedy do jaké míry budeme tolerovat nedodržování mezinárodního humanitárního práva, do jaké míry jsme nebo nejsme selektivní v obraně lidských práv, ochraně životů a lidské důstojnosti. V tomto světle je zásadní jasně se vymezit k tomu, jak neakceptovatelné je to, co se v Gaze děje – a to včetně zadržování rukojmích – a využití všech diplomatických nástrojů vůči Izraeli k tomu, aby změnil způsob vedení vojenské kampaně, zajistil bezpečnost a základní potřeby civilistů a vzdal se plánů na jejich trvalý přesun nebo okupaci území.
Prvním krokem je změna rétoriky a tady může mít zjevně největší účinek zejména od zemí, které se dlouhodobě označují za spojence Izraele, nebo naopak těch, které mohou mít potenciálně vliv na postup Hamásu. Česká vláda se bohužel zatím neodhodlala ani k tomu, aby jednoznačně odsoudila neakceptovatelné.
Jsou podle vás současné podmínky v Gaze naplněním definice hladomoru?
O hladomoru mluvíme tehdy, když dojde k naplnění tří konkrétních parametrů – 20 procent populace trpí extrémním nedostatkem potravy, 30 procent dětí trpí akutní podvýživou a na 10 tisíc osob umírají denně dva dospělí nebo čtyři děti. Zpráva panelu IPC (tj. Integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti, což je globální autorita na měření potravinové bezpečnosti v krizových částech světa, která se skládá z agentur OSN, americké FEWS NET a několika největších humanitárních organizací) vydala koncem července varování, že v Gaze dochází k naplňování nejhoršího scénáře hladomoru, přičemž první indikátor byl naplněn po celém pásmu Gazy, druhý indikátor v Gaza City. Technicky tedy můžeme mluvit o nastupujícím hladomoru.
Jak se podle vás bude situace dál vyvíjet?
Problém je, že hladomor je exponenciální jev a jeho zastavení může trvat až měsíce. Nejde jen o to okamžitě obnovit dodávky potravin a terapeutických přípravků na léčbu podvýživy, ale i o jejich distribuci k lidem a přístup lidí k distribučním místům, obnovení zdravotní péče pro podvyživené děti a nemoci související s hladomorem. Nic z toho nemůže proběhnout, aniž by byly zastaveny válečné operace.
Řešení je tedy velice komplexní a časově náročné, např. když vezmeme v potaz plošnou destrukci zdravotnických zařízení v Gaze a tudíž nedostupnost zdravotní péče, navíc častá prohlášení izraelských vládních představitelů o okupaci celého pásma Gazy, přesunu obyvatel do třetích zemí. Prognózy jsou tedy velice špatné, řešení – pokud k němu bude politická vůle – bude trvat dlouho a mezidobí bude umírat stále více civilistů, zejména dětí.
Apel na vládu České republiky
Tři největší humanitární organizace v České republice (Český Červený kříž, Člověk v tísni a Lékaři bez hranic) sepsaly dopis pro premiéra České republiky a členy vlády. Situaci v Gaze označují za porušení mezinárodního humanitárního práva a proto vládě předložily tři požadavky:
„Apelujeme na vládu České republiky, aby:
• jednoznačně odsoudila porušování mezinárodního humanitárního práva v Gaze, včetně porušování principů rozlišování, přiměřenosti a preventivních opatření, a postavila se proti plánům na nucené přesídlení obyvatel do třetích zemí;
• využila dostupné diplomatické nástroje k dosažení respektování mezinárodního humanitárního práva oběma stranami konfliktu, včetně propuštění rukojmích, dosažení trvalého příměří a zajištění ochrany civilistů;
• okamžitě podpořila ukončení blokády Gazy a obnovení funkčního systému nezávislé a nestranné humanitární pomoci pod koordinací OSN s důrazem na její spravedlivé rozdělování a s opatřeními zamezujícími její zneužití.“
