Bílá sobota je poslední den půstu. Křesťané*křesťanky se připravují na zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které si připomínají o Velikonoční neděli, tedy Božím hodu velikonočním. Svátky vrcholí v pondělí, tomu se někdy říká Červené. Co v tyto dny (ne)dělat?
Velikonoce jsou obestřeny mnoha tradicemi, doporučeními, ale i zákazy. Podle lidových povídaček ti hrozí různé postihy, pokud se během svátečních dnů budeš věnovat určitým aktivitám.
- O Zeleném čtvrtku bys něměl*a nikomu nic půjčovat, jinak se tě nebudou v dalším roce držet peníze, daná půjčená věc navíc může být očarovaná, ani by ses neměl*a hádat, nebo tě budou hádky provázet i v následujících 12 měsících.
- Na Velký pátek, kdy se připomíná Kristovo ukřižování, je zase zakázáno prát prádlo, protože bys ho máčel*a v Kristově krvi. Je to den smutku a klidu, zapovězeny jsou tak i domácí práce nebo práce na poli.
Co dělat a nedělat o víkendu a na Velikonoční pondělí?
- Bílá sobota je den příprav na oslavy, proto se odjakživa doma uklízelo, bílily se stěny, dokončovala se výzdoba, připravovaly se tradiční velikonoční pokrmy. Chlapci tento den pletou pomlázky, dívky barví vajíčka. „Někde, to se popisuje zase na Chodsku, se poprvé po zimě vykoupali. Vzali si něco hezkého, někdy často i nového na sebe, jak dodnes platí, aby nás beránek nepokakal,“ cituje iRozhlas vysvětlení etnografky Jiřiny Langhamerové.
Chceš, aby tvé ovocné stromy měly letos úrodu? Buď jako hospodyně, které v rámci příprav velikonoční hostiny na sobotní večerní konec půstu vzaly kus čerstvě zadělaného těsta na mazanec a stromy jím potřely. Prý na jejich probuzení.
- Velikonoční neděle je pak nejdůležitějším svátkem a pro věřící vrcholem Velikonoc. Doma bys neměl*a uklízet ani pracovat, ale jen oslavovat. Dříve se právě v neděli pořádaly velká setkání a vesnické taneční zábavy. Pořádně se nadlábni mazance, beránka, nádivky, v neděli je totiž čas na hlavní hostinu. Je to první den po půstu, kdy se může jíst maso, podává se tak tradičně pečené jehněčí, kůzlečí nebo kachna.
- Velikonoční pondělí je někdy nazývané Červeným pondělím, a to podle tradiční červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Pro křesťany*křesťanky však tento den nemá žádný náboženský význam, svátky pro ně končí v neděli. I tak je ale pondělí obecně den oslav, stejně jako v neděli se slaví vítězství života nad smrtí. U nás, dnes už spíše jen na venkově, dopoledne muži a chlapci chodí koledovat a ženy a dívky jim za to dávají barvená vajíčka. Akt vyšlehání pomlázkou má symbolizovat to, že žena zůstane svěží, zdravá, podle některých výkladů má vést také ke snadnému oplodnění.
Některé zdroje uvádějí, že jak na Velký pátek, tak i na Červené pondělí se nesmí prát prádlo ani jakkoli hýbat se zeminou. Pokračuj tedy v klidu v nedělním nicnedělání a zábavě, vyhni se domácím i zahradním pracím a jen dále hoduj a oslavuj.
