Oficiální zamítavé stanovisko podepsané přímo slovenským ministrem vnímá pár jako nepřípustný politický zásah do nezávislého úředního jednání.
Rozhodnutí Ministerstva vnitra SR neuznat zápis manželství osob stejného pohlaví uzavřených v zahraničí vyhrotilo spory mezi dotčenými občany a státními orgány. Mezi těmi, kterým přišla zamítavá odpověď přímo z ministerstva vnitra, jsou i Marián a Ondrej, kteří tvoří pár již 16 let.
Vzali se v říjnu 2023 v rakouském Hainburgu a v červenci tohoto roku požádali o zápis na matrice. Odpověď jim však, podobně jako v případě manželství Ivana Novotného a Metoda Špačka, nepřišla ve stanovené lhůtě 90 dnů.
Dopis od ministra Šutaje Eštoka
„Odpověď jsme sice dostali, s právníky nyní řešíme, zda splňuje potřebné standardy a zda se proti ní dá odvolat. Podle právního systému by totiž měla rozhodnout matrika jako orgán veřejné moci. Nám však neodpověděl matriční úřad, ale dopis poslal přímo ministr vnitra. Ústavní právník Ján Mazák tvrdí, že odvolání je možné,“ říká Marián.
Doručený dopis z ministerstva vnitra sice připouští nadřazenost evropské legislativy, ministr se ale odvolává na limity domácích zákonů. Pro dotčený pár to působí spíše jako politický verdikt než jako standardní úřední rozhodnutí.
„Zároveň se v tom dopise přiznávají, že si uvědomují nadřazenost práva EU i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nad naší legislativou. Ministr však tvrdí, že svým rozhodnutím nemůže překročit rámec právních opatření. Působí to jako politické rozhodnutí zaměřené proti konkrétnímu občanovi,“ popisuje obsah odpovědi Marián.
Soudní cestou až do Štrasburku
Cesta k mezinárodním orgánům však vede přes domácí instituce. Aby se dvojice mohla obrátit na Evropský soud pro lidská práva, musí nejprve absolvovat celý právní proces na Slovensku. Po konzultacích s právníky se tak připravují na první krok na domácích soudech.
„Pokud se člověk chce obrátit na evropské instituce, musí nejprve vyčerpat všechny právní možnosti ve své zemi. V první fázi se proto musíme obrátit na slovenské soudy. Nyní to vypadá na správní žalobu na Nejvyšší správní soud. Pokud vyčerpáme všechny možnosti na Slovensku, určitě se obrátíme i na mezinárodní instituce,“ vysvětluje postup.
Nejde o peníze, ale o pocit rovnocennosti
Na otázku, proč jim na oficiálním uznání svazku tak záleží, odpovídá především lidským a emocionálním rozměrem. Odmítá, že by šlo o praktické či finanční výhody – prvořadá je pro něj důstojnost a rovnocennost.
„Lidé se mě často ptají, na co mi manželství je. Stále doufám, že lidé se neberou jen pro peníze, dědictví či úlevy na daních, ale proto, že chtějí k sobě patřit. Chci zažít ten pocit, že jsme opravdu občany první kategorie, a ne druhé. Šli jsme do toho pro pocit rovnocennosti, a pokud to tak někdo cítí, určitě mu doporučuji, aby do toho šel také,“ říká Kukelka.
Změna je podle něj nezastavitelná
Důležitým rozměrem celého boje je i vytvoření tlaku na změnu legislativy. Pokud budou úřady čelit jen jednotlivým případům, pro politiky bude jednodušší téma ignorovat.
„Musíme politikům ukázat, že jsme tu. Když požádají o zápis tři páry, mají argument, že pro pár lidí to dělat nebudou. Pokud ministerstvo zavalíme žádostmi, pochopí, že tento problém jednoduše musí řešit. Není to otázka ‚jestli‘, ale ‚kdy‘. Vidíme to v Rakousku, posuny nastávají v Polsku i v Maďarsku. Je to nezastavitelný proces, na jehož konci budeme mít rovnocenná práva i my. V tomto jsem velký optimista,“ uzavírá.
